Nelson Mandela byl bezesporu nejslavnější vězeň Jihoafrické republiky. Ve vězení strávil 27 let a po propuštění místo pomsty nabídl mír. Stal se symbolem boje za rovnoprávnost ras, prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky (1994-1999) a nositelem Nobelovy ceny za mír (1993). Dnes uběhlo 100 let od jeho narození.
Mandela byl už za svého života legendou. Bojoval proti státní politice rasové segregace zvané apartheid od svých 20 let. Byl za to odsouzen jihoafrickou vládou k doživotnímu vězení, kde nakonec strávil 27 let svého života. V 90. letech byl propuštěn a spolu s tehdejším prezidentem Frederikem de Klerkem úspěšně vymýtil tamní rasistický režim. Oba za to dostali Nobelovu cenu za mír.
V prvních svobodných volbách v dubnu 1994 byl zvolen prezidentem JAR. Velkou měrou se zasloužil o přechod k demokracii. Stál u zrodu demokratické ústavy a zasadil se o nastartování hospodářské reformy. Mnoho energie věnoval usmíření ve společnosti a zlepšení životních podmínek obyvatel. V červnu 1999 jako jeden z mála státníků černého kontinentu dobrovolně předal moc svému nástupci, Thabu Mbekimu.
Jeho největší radostí bylo naslouchat Händelově nebo Čajkovského hudbě a pozorovat přitom západ slunce. Velkou inspirací mu byla filozofie nenásilí Mahátmy Gándhího.
V boji za lidská práva Mandela pokračoval i po odchodu z prezidentské funkce. Věnoval se problematice onemocnění AIDS. Podle mezinárodní organizace Lékaři bez hranic hrál Mandela stěžejní roli v boji proti HIV v celé Jižní Africe. Postavil se totiž za lidi nakažené tímto virem a obhajoval jejich práva na léčbu. Také se angažoval v různých konfliktech. Představil mírový plán pro Blízký východ, jako prostředník působil v mírovém procesu v Burundi nebo kritizoval americký vpád do Iráku.
Nelson Mandela zemřel v roce 2013 po dlouhodobé plicní infekci. V dubnu letošního roku zemřela i jeho druhá žena Winnie.