To, co si mnoho vědců už dlouhou dobu myslelo, se konečně potvrdilo. Autismus nesouvisí výhradně s vývojovými vadami mozku.
Autismus se definuje jako oslabení společenské schopnosti, opakujícího se chování a nepřiměřenou reakcí na hmatové podněty.
Odborníci z Harvard Medical School zjistili, že toto zákeřné onemocnění může mít dopad i na obvodové (periferní) nervy, které odesílají smyslové informace z končetin do mozku. Z toho plyne, že za to, jak autisté reagují na různé podněty, dost možná nese odpovědnost více částí nervové soustavy, než jen mozek.
Studie provedená na laboratorních myších se zajímala především o mutace, které se běžně vyskytují u pacientů s autismem a postihují geny Mecp2 a Gabrb3. Právě ty jsou nezbytné pro zajištění komunikace mezi neurony.
„Přestože víme o několika genech spojených s autismem, hlavní výzvou a cílem bylo zjistit, kde přesně se v nervovém systému vyskytnou problémy,“ vysvětlil vedoucí výzkumník David Ginty ve svém prohlášení.
„Myši mají tyto mutace pouze ve svých obvodových senzorických neuronech, které zaznamenávají lehké dotykové podněty působící na jejich kůži. Ukázalo se, že obě mutace jsou nezbytné i plně dostačující k vytvoření myší s abnormální přecitlivělostí na dotek.“
U mutovaných myší ovšem došlo také ke změně sociálního chování – byly mnohem úzkostnější než dříve.
„Klíčovým aspektem této práce je, že se nám podařilo doložit, že hmatová, somatosenzorická dysfunkce přispívá k poruchám chováním – což je něco, co až dosud nebylo pozorováno. V tomto konkrétním případě tyto poruchy obnášejí úzkostlivost a problémy s vytvářením společenských vazeb,“ uzavřel Ginty.
Výzkum Alzheimerovy choroby nedávno přinesl také zajímavá zjištění:
Zdroj: Science Alert