Svatební oslavy i obřad se mohou velmi prodražit. Pronájem prostor, oběd, dort, šaty, kapela, fotograf… a tím seznam zdaleka nekončí. Náklady na svatbu tak často šplhají až do řádu stovek tisíc. Proto lidé volí jinou variantu a svatbu pojímají levněji. Jak jsou na tom Češi s výdaji na jejich velký den?
Představy o dokonalém svatebním dni a ochota za něj utratit se mezi českými páry podle průzkumu značně liší.
Nejvíce lidí, téměř 30 %, by za svatbu utratilo něco mezi deseti a třiceti tisíci korunami. Pro více než třicet tisíc korun by sáhlo také zhruba 30 % lidí. Do deseti tisíc by se chtělo vejít přibližně 20 % dotázaných. Necelých 20 % lidí se vyjádřilo, že by nechtěli utratit nic a konal by se pouze obřad na úřadě bez hostů.
Za svatbu by utratili více mladí a vzdělaní lidé bez rozdílu pohlaví. Ovdovělí a rozvedení lidé už by další velkou svatbu nepořádali, nejčastěji by volili obřad na úřadě, bez hostů a s minimálními náklady. Nejvíce peněz by za svatbu tedy vydali lidé, kteří se berou poprvé.
Jsou však vysoké náklady jediným důvodem pro nesezdaná soužití?
Ve skutečnosti to platí pouze pro 20 % dotázaných, jenž žijí takzvaně „na hromádce“. Naprostá většina lidí (cca 60 %), kteří žijí v partnerském vztahu bez manželství, říká, že jim toto uspořádaní vyhovuje nebo že manželství nepovažují za důležité. Zbylých 20 % pak zatím s partnerem o svatbě nemluvilo nebo na nabídku k sňatku ještě čekají.
Další data z průzkumu pak ukazují, kde nejčastěji narazíte na single muže či ženu, kteří nežijí ani s partnerem ani s rodiči. Společné soužití v manželství je nejméně časté ve větších městech nad 100 tisíc obyvatel. Zde žije bez partnera až třetina lidí, v nejmenších obcích je to pouze pětina lidí.
Struktura lidí, kteří žijí sami, se liší podle velikosti místa bydliště. Zatímco v obcích do pěti tisíc obyvatel je polovině lidí, kteří žijí sami, více než 55 let, ve městech nad 100 tisíc obyvatel je to pouze 32 %. Ve srovnání s venkovem tedy významnější podíl tzv. singles ve větších městech představují lidé z mladších věkových skupin. Data tak napovídají, že pro život bez partnera mají lidé na venkově a ve městě jiné důvody. V menších obcích je častějším důvodem zřejmě ovdovění, ve větších městech pak rozvod či rozchod nebo životní volba.