Mnohé ženy nedají na své vlasy dopustit. Vlasy – koruna krásy. Ale málokterá je se svou přírodní barvou spokojená, druhá chce experimentovat. Věděla jste však, že ačkoliv navenek krásnější třeba i budete, vevnitř vás to bude sžírat?
Pravidelná návštěva kadeřníka je většinou spojená s příjemným zážitkem. Popovídáte si, on vám vlasy umyje, ostříhá, nabarví a pak ještě uklidí ten svinčík. Vy z kadeřnictví odcházíte jako znovuzrozená a s pocitem královny zeměkoule.
Barvení vlasů není žádnou novinkou. Praktikovalo se již za dob našich předků, ale s tím rozdílem, že oni používali barvy přírodní. Byla to především hena a další pigmenty, které se vyskytují v rostlinách a hlíně. Ty nejen že vlasy obarvily, ale dodaly jim i spoustu živin. Vlasy tak byly pevné, lesklé a jako bonus ještě barevné dle jejich gusta. Hlavním rozdílem totiž je, že zatímco „starý způsob“ vlas obaluje, ten dnešní – chemický – původní barvu z vlasu „vyžere“ a až poté se na něj nabalí ta, po které toužíte. Vlasy jsou poté slabé, suché a lámou se.
Například studie Národního onkologického institutu upozorňuje, že tmavé barvy na vlasy, které jsou aplikované opakovaně, zvyšují riziko rakoviny. Další upozorňuje na spojitost s rakovinou prsu. Studie publikovaná v Journal of the National Cancer Institute uvádí, že v barvách na vlasy jsou obsažené aromatické aminy, které se kvůli absorbování skrze kůži jevily jako karcinogenní.
Chemické barvy obsahují také amoniak, tedy štiplavý čpavek, který umožňuje barvě proniknout hluboko do struktury vlasu. Ten má pak na svědomí ony alergické reakce, puchýře a strupy.