Facebook
Instagram
Osmatřicetiletá Anna pracovala třináct let v sociálních službách. Jako vedoucí sociální pracovnice měla na starosti dílnu pro osoby s mentálním postižením. Postupně ji však náročná práce, která byla i špatně finančně ohodnocená, dostala až do stavu fyzického vyhoření. Přes půl roku pak strávila na neschopence, a když se rozhlížela po nové práci, rozhodla se nastoupit do distribučního centra Amazonu. „Polepšila jsem si finančně, a navíc chodím domů s čistou hlavou,“ usmívá se Anna, které se zamýšlená brigáda protáhla na šest let.
„Práce s lidmi se zdravotním postižením pro mě byla náročná nejen fyzicky, ale i psychicky, protože jsem si lidské příběhy nosila s sebou domů a přemýšlela o nich. Finanční ohodnocení v poměru k množství práce bylo navíc neadekvátní,“ říká Anna a doplňuje: „Po třinácti letech permanentního zápřahu jsem zkolabovala a strávila osm měsíců v pracovní neschopnosti. Bylo tak jasné, že potřebuji změnu.“
Nejprve vůbec nevěděla, jakým směrem se vydat. „Moje bývalá kolegyně mě přivedla na myšlenku jít na nějaký čas na brigádu do centra Amazonu, a tak jsem si řekla, proč ne,“ vzpomíná Anna. „Původně to měla být jen přechodná stanice, než se rozmyslím, co dál. Ale přišla jsem na to, že jsem spokojená a zůstanu. V květnu to bude šest let, co tu pracuji,“ dodává.
Volný čas věnuje hospodářství
Do práce jezdí pouze čtyřikrát týdně a tři dny má volno. Díky tomu stíhá i péči o vlastní hospodářství. „Když mi bylo 12, umřel mi táta, po kterém jsem zdědila hospodářství. Pár let zpátky jsem se rozhodla, že se vše naučím a společně s maminkou dáváme vše dohromady. Dnes už vím, co obnáší vypěstovat si vlastní zeleninu od semínka,“ vysvětluje Anna. „Moc mě to baví a naplňuje, protože je za tím kus nezávislosti. Co se týče ovoce a zeleniny, jsme naprosto soběstační,“ pochvaluje si.
Vlastnoručně vypěstované plodiny pak zužitkuje při vaření nebo pečení. „Zrovna pečení máme s maminkou společné, je to náš velký koníček. Rády zkoušíme nejen tradiční české recepty. Taky moc ráda zdobím, třeba perníčky, je to kreativní činnost, u které si člověk i odpočine,“ usmívá se. „Kromě pečení se ve volném čase učím také šít. Bytový textil už zvládám, teď mám třeba rozdělanou sukni,“ vypráví.
Angličtina je její velká vášeň
Díky tomu, že si finančně polepšila se může naplno věnovat svému dalšímu koníčku – studiu angličtiny. „Nejen že mám nyní čistou hlavu po příchodu z práce domů, a tím pádem mám i chuť učit se nové věci, ale můžu si finančně dovolit soukromého lektora angličtiny. Mzda v soukromém sektoru je skutečně o něčem jiném, než když jsem pracovala v sociálních službách. Navíc ušetřím na dopravě, protože jezdím do práce firemním autobusem,“ vysvětluje. „Co se týče angličtiny, velmi mě baví, když vidím, že se posouvám. Nyní už můžu číst knížky v originálu, anebo poslouchat rozhlasové hry od BBC,“ zmiňuje Anna.
Aktuálně zvažuje, že by v budoucnu mohla angličtinu využít také v práci. „V Amazonu se každý rok vypisují výběrová řízení i pro interní přesuny v rámci firmy. Uvidím, co se naskytne, a možná bych to zkusila, když jsem si nyní svou angličtinou jistější. Líbilo by se mi zase pracovat s lidmi, například je školit. Ale když to nevyjde, tak nevadí, jsem spokojená i tak, jak to je,“ uzavírá.
