Takzvaná „Smart cities“ (chytrá města) představují pouhý odraz mohutného rozvoje informačních a komunikačních technologií a jejich využití v digitální ekonomice. Co to vlastně ale přesně znamená, digitální ekonomika? Tu můžeme popsat jako nový způsob alokace zdrojů, při kterém se právě informačních a komunikačních technologií hojně využívá. Někdy se o ní mluví i jako o čtvrté průmyslové revoluci, kdy řada současných povolání v jejím důsledku pravděpodobně zanikne a lidé začnou pracovat v oborech, které zatím ještě neexistují.
S tím vším je spojený i zmíněný rozvoj Smart cities. Jejich významnost se navíc zvyšuje s růstem urbanizace, městské populace a s tím spojený i tlak na životní prostředí. Jedním z hlavních cílů chytrých měst je primárně nalézt takový koncept, který by byl schopný městům zajistit trvale udržitelný model rozvoje, vynikající podmínky pro kvalitu života, bezpečnost a také maximální efektivitu u využití energie. To vše právě s pomocí moderních technologií. Tolik tedy k tomu, proč je koncept chytrých měst důležitý.
„Skutečným cílem konceptu chytrého města není převratné zavádění technologických novinek, ale reálné zlepšení úrovně života obyvatel při současné ohleduplnosti k životnímu prostředí,“ uvádí David Spies, Business Development Manager z Nordic Telecom. „Proto je důležité řešit celou oblast koncepčně a při tvorbě koncepce vždy zjišťovat a reflektovat přání obyvatel města,“ doplňuje Spies.
Dalšími důležitými cíli chytrých měst jsou například zmenšování ekologické stopy nebo posilování konkurenceschopnosti. Důležité je, aby docházelo k synergickým efektům mezi různými odvětvími – například dopravou, logistikou, bezpečností, energetikou, správou budov a další. Právě to dobře napomůže snížit energetickou náročnost a zlepší to kvalitu života občanů v daném městě.
Přiložené schéma vysvětluje jednotlivé části konceptu chytrých měst tak, aby byly lépe uchopitelné a srozumitelnější.
Klíčová je konektivita
U Smart city je vždy klíčové připojení k internetu. Existují ale různé scénáře na to, jak by konektivita měla vlastně vypadat. Dva typické scénáře ilustruje následující schéma.
Pro správné fungování celého procesu je však nezbytná datová (smart) platforma. Příklad architektury Smart city platformy ukazuje obrázek níže. Centrální datovou platformu pak dále využívají interní uživatelé v podobě otevřených dat pro třetí strany, a dále v podobě webových portálů a mobilních aplikací pro obyvatele a návštěvníky města.
O teorii se dobře mluví, lépe se však vysvětluje na příkladech z praxe. Mezi Smart city koncepty, které byly zrealizovány v České republice, patří například Datová platforma hlavního města Prahy, Kolínská klíčenka, řízení provozu pomocí smart platformy ve Zlíně, či také aplikace Mobilní rozhlas, kterou využívá v dnešní době řada měst.
V Česku se tedy koncept chytrých měst dynamicky rozvíjí. Potvrzuje to i odborník na 5G z Nordic Telecom David Spies: „Na jedné straně si stále více měst uvědomuje význam zapojení do tohoto procesu, na druhé straně je v ČR řada firem, které nabízejí progresivní technická řešení, často úspěšná i v zahraničí,“ komentuje situaci Spies.