Danuše Nerudová: Současná žena už nemusí volit mezi úspěšnou kariérou a rodinným životem

Danuše Nerudová, potenciální kandidátka na prezidentku České republiky, je ztělesněním moderní ženy 21. století. Když se před třemi lety stala rektorkou Mendelovy univerzity v Brně, překonala hned dva pomyslné mezníky. Stala se první ženou v čele této instituce a zároveň nejmladší rektorkou v Česku. Již předtím však měla slibně rozjetou kariéru coby uznávaná ekonomka na manažerské pozici, která svůj život zasvětila číslům.

Do jejího života ale nepatří pouze pracovní povinnosti a akademická půda. Nedílnou součásti je rodina, které věnuje všechen svůj volný čas. Žena na tak vysokém postu si již dávno nemusí vybírat mezi prací a rodinou. Díky pečlivé organizaci a vlastní zodpovědnosti zvládá Danuše obojí. Za to vděčí také svému manželovi Robertovi, se kterým jsou spolu již přes 25 let. „Mám velké štěstí, že jsme se s manželem vždy o péči a výchovu dětí dělili. Přestože oba dva milujeme svoji práci, nemáme problém být sami sobě oporou a navzájem si pomáhat. Ať už jde o domácnost, děti či profesní rady,” popisuje Danuše Nerudová.

Její den začíná v šest hodin. Ke každodenním ranním aktivitám patří vypravení a následné odvezení dětí do školy, bez čehož už by si nedokázala představit svůj všední den. Následují schůzky, které trvají do pozdního odpoledne a občas se protáhnou i do večerních hodin. Přestože má nabitý diář až k prasknutí a telefony ji zvoní od samého rána, po příchodu domů se opět naplno věnuje svým dvěma synům, Filipovi a Danielovi, se kterými píše úkoly. Celá rodina následně usedá ke společné večeři, jež je nezbytným rituálem. „Strávený čas s manželem a dětmi je pro mě velmi cenný. Dobře si uvědomuji, jak vzácné a důležité tyto okamžiky jsou. Nikdy jsem se nechtěla ztotožnit s tím, že si ženy musí vybrat mezi rodinou a kariérou. Vždy jsem se snažila udělat maximum proto, abych zvládla obojí.”

Svým veřejným vystupováním se rovněž aktivně snaží měnit akademické i profesní prostředí, v němž některé ženy musí nadále čelit předsudkům. Právě ty se pokouší Danuše bořit. „Akademická půda, na niž jsem vstoupila byla tehdy sama o sobě dost konzervativní. Ke zjevné diskriminaci sice nedochází, ale opět platí to, že ženy těžce slaďují vědeckou kariéru s mateřstvím. Proto jsem si uvědomila, že se budu snažit institucionální limity významně ovlivňovat. A také se mi to u nás daří. Mendelova univerzita jako první v republice získala HR award, což mimo jiné znamená, že vytváříme rovné příležitosti pro muže a pro ženy. Tento trend by měla podporovat každá z nás. Samy sobě totiž nejsme pouze motivací a oporou, ale především inspirací,“ dodává Nerudová.