Dnes slavíme Světový den zraku. Zrakovou vadou trpí například i Mark Zuckerberg!

Zajímavostí je, že porucha barevného vidění oka byla poprvé popsána již na konci 18. století britským přírodovědcem Johnem Daltonem, který na ni trpěl také. Právě podle něho se pro barvoslepost ustálilo označení daltonismus. Dnes tato oční vada postihuje přibližně 8 % mužů. Porucha se ale u každého člověka projevuje jinak. Lidé mají nejčastěji problém rozlišit mezi zelenou a červenou barvou, některým chybí ve spektru žlutá či již zmiňovaná modrá.

Na pravidelnou kontrolu zraku chodí pouze každý třetí Čech

Kromě barvosleposti upozorňuje letošní ročník Světového dne zraku, jenž se slaví od roku 1990, na globální kampaň, která má motivovat k pravidelným preventivním kontrolám očím. Přestože je česká oftalmologie na špičkové úrovni, k očnímu lékaři se opakovaně vydává méně než jedna třetina Čechů. Přitom taková to včasná návštěva dokáže zachytit drtivou většinu očních vad, kterých si člověk nemusí všimnout.

Ačkoliv by si každý z nás měl minimálně jednou za čtyři roky nechat zkontrolovat zrak, a tím pádem předejít celé řadě problémů, ruku na srdce, kdo z nás tak opravdu činí. „Preventivní prohlídka by se neměla týkat jen těch, co už problém se zrakem mají. Některé závažné oční choroby dlouho probíhají téměř nepozorovaně a pacient je sám doma neodhalí. Příkladem může být i zelený zákal, který obvykle bývá zcela bez příznaků a bolesti. Proto je dobré pravidelně navštěvovat očního lékaře, popřípadě si nechat vyšetřit zrak u specialistů v rámci očních optik,” doporučuje Martin Slaný, odborný oční garant optik Fokus.

Jedna třetina obyvatel má přitom problém se zrakem

Oční vady mají svou příčinu v mnoha aspektech. Za velkou částí z nich může náš způsob života ovlivněný nejen obrazovkami chytrých přístrojů, ale také umělým osvětlením. Jiné vznikají na základě dědičnosti či kvůli celkovému stárnutí populace. Právě krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus jsou snad nejčastějšími příčinami, které odborníci každoročně diagnostikují u téměř poloviny Čechů. S nimi souvisí také přidružené problémy jako rozostřené vidění, nebo bolesti hlavy, které jsou častým vedlejším jevem nediagnostikovaných očních vad.

Do ordinace lékařů zavítají nejčastěji lidé trpící myopií, tedy krátkozrakostí. V poslední době se hovoří o takzvané epidemii krátkozrakosti, neboť tento problém tvoří 40 % případů veškerých očních vad, přičemž počet pacientů nadále přibývá. „Odhaduje se, že v roce 2050 bude mít nějakou zrakovou vadu až polovina populace, z toho 70 % bude krátkozrakých. Může za to dlouhodobá práce na blízko v kombinaci s časem stráven uvnitř budov. Absence přímého slunečního světla způsobuje nedostatek dopaminu, což vede k postupnému přizpůsobování oka novým podmínkám. Oko se při aktivitě na střední vzdálenost již tolik nenamáhá, ale obětuje za to ostrost vidění na dálku,” vysvětluje Martin Slaný.

Dalším onemocněním je hypermetropie neboli dalekozrakost, pro niž je typické velmi rozostřené vidění na blízko. Oko toho, kdo trpí touto vadou, bývá příliš krátké nebo má jeho optické prostředí menší lomivost, což posouvá ohnisko až za sítnici. V mládí se nemusí projevit, protože oči mají ještě schopnost zaostřit, v pozdějším věku ale souvisí s bolestmi hlavy, obou očí, přechodně zamlženým viděním nebo únavou. 66 % dalekozrakých obvykle nosí brýle, dalších 5 % osob postižených touto vadou používá čočky a zbytek zrak koriguje střídáním čoček a brýlí.

S krátkozrakostí nebo dalekozrakostí přichází ruku v ruce také astigmatismus, způsobující rozostřené vidění. Čočka v tomto případě nemá ideální zakřivení, ale připomíná spíše elipsoidní tvar. Pokud jde o lehkou formu astigmatismu, nemusí být v počátcích vůbec rozpoznána. Příznaky se násobí s přibývajícím věkem ale i ve zhoršeném osvětlení, kdy má člověk větší problém vnímat drobné detaily.

Ať už je řeč o krátkozrakosti, dalekozrakosti nebo astigmatismu, vždy platí, že pravidelnými prohlídkami můžete minimalizovat dopady těchto onemocnění a přejít na účinnou léčbu, která eliminuje případné další komplikace.