Herečka Jana Březinová: Zlomila srdce Vinklářovi, kvůli rakovině odešla příliš brzy

Jana Březinová vyrůstala v krejčovské rodině a původně se vyučila aranžérkou. V roce 1965 absolvovala studium herectví na pražské DAMU. V sezoně 1965–1966 byla členkou Státního divadelního studia v Praze a v letech 1966–1971 byla angažována v divadle v Příbrami.

Mohlo by Vás zajímat:

Legendární herečka Michèle Morgan by oslavila stovku: Mohla hrát v Casablance, má hvězdu na chodníku slávy

Dlouhá léta v Národním divadle

Od dubna 1972 byla Jana Březinová členkou činohry Národního divadla v Praze. Hrála zde například Roxanu v Cyranovi z Bergeracu (po boku Vladimíra Brabce), Marii Bolkonskou v dramatizaci Vojny a míru, Slávku Hlubinovou v Měsíci nad řekou, titulní roli v Maryše, Marii Magdalenu ve Vévodkyni valdštejnských vojsk, Margaretu v Kočce na rozpálené plechové střeše, kněžnu v Lucerně, Eliantu v Misantropovi či Goneril v Králi Learovi.

Měla výborné hlasové dispozice, kultivovaný pohyb a gesta, prostotu a vrozenou eleganci. Věnovala se i dabingu a umělecké recitaci. V průběhu devadesátých let už mnoho nových rolí nehrála, a to hlavně ze zdravotních důvodů. Z Národního divadla odešla kvůli nemoci v roce 1998. O dva roky později zemřela v 60 letech na rakovinu.

Film a televize

Po malých rolích v několika filmech ji režisér Juraj Jakubisko obsadil do role staré jeptišky ve svém filmu Dovidenia v pekle, priatelia (1970), který však putoval do trezoru. V dalším Jakubiskově snímku Postav dom, zasaď strom (1979) ztvárnila Březinová svoji rozsahem největší filmovou roli. Jejího kultivovaného hereckého projevu nedokázal však český film patřičně využít. V menších rolích se objevila například ve filmech Vrchní, prchni!, Kalamita, Nevera po slovensky, Neúplné zatmění, Putování Jana Amose, Tisícročná včela nebo Člověk proti zkáze.

Zajímavější příležitosti jí nabídla televize. Objevila se v seriálech Dnes v jednom domě, My všichni školou povinní, Povídky malostranské, Teta a Konec velkých prázdnin a v řadě pohádek a dalších inscenací. Nejvýraznější bylo její ztvárnění Boženy Němcové v inscenaci Vlčí halíř (1975) na motivy románu J. Š. Baara Paní komisarka, která zachycuje chodské období spisovatelčina života. Vypráví o manželském svazku s Josefem Němcem (toho si zahrál Radoslav Brzobohatý), který jako finanční úředník zůstával vždy ve stínu své slavné ženy.

Mohlo by Vás zajímat:

Málo známá prvorepubliková aférka: Milostný románek Mileny Jesenské, první české feministky

Milostný trojúhelník

Věrným a dlouholetým manželem a také otcem jediné dcery Jany Březinové byl herec Zdeněk Dušek (nar. 1942). I toto manželství si ale prošlo krizí, když se do Březinové zamiloval kolega z Národního, herec Josef Vinklář. A ona do něj. Jejich poměr byl veřejným tajemstvím a Vinklář se dokonce rozvedl s Ivankou Devátou. Rozvod hrozil i Březinové, ale ta se nakonec vrátila k manželovi, když největší opojení láskou k Vinklářovi opadlo. Ten na ni ještě před smrtí vzpomínal jako na jednu z žen svého života…

Jana Březinová byla známá také jako čestný a zásadový člověk. Podepsala dokonce Několik vět a společně s Josefem Kemrem i petici za propuštění Václava Havla v lednu 1989.

Zdroje:

Zuzana Maléřová: Celá viola tvé duše

https://www.csfd.cz/tvurce/1109-jana-brezinova/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_Březinová