Britská královna Alžběta II. se doslova narodila pro trůn v moderní monarchii druhé poloviny 20. století. Je pracovitá, skromná, oddaná, bez skandálů, matka čtyř dětí, vlastně tak trochu „nudná“, ale o to spolehlivější. To její o čtyři roky mladší sestra Margaret (1930 až 2002) byla úplně jiná a být královnou by si jistě užila daleko víc než její sestra…
Britská královna Alžběta II. panuje už 68 let, a ačkoli se mnozí členové královské rodiny těší velké popularitě, královna je všechny zastiňuje nejen rekordní délkou své vlády, ale i pokornou a oddanou službou koruně. Během svého dlouhého života se musela vyrovnat s řadou nepříznivých událostí i skandálů svých příbuzných nebo čelit kritice za přístup k tragickému úmrtí princezny Diany, ale vždy z toho vyšla neposkvrněná, těšící se stálé oblibě i obdivu.
Velké starosti jí přidělávala i její mladší sestra, princezna Margaret. Pro Margaret nebylo jistě nikdy jednoduché žít ve stínu „dokonalé“ starší sestry-královny. Kdo sleduje velice zdařilý seriál Koruna (The Crown) o životě Alžběty II. a královské rodiny, ví to dobře. V prvních dvou řadách ztvárnila poněkud nešťastnou, nevyrovnanou, bohémskou a alkoholu holdující princeznu Margaret herečka Vanessa Kirby, ve třetí řadě ji vystřídala Helena Bonham Carter; obě si s vděčnou rolí výstřední rebelky poradily víc než dobře.
První láska
Margaret byla úplně jiná než Alžběta a být královnou by si jistě užila daleko víc než její sestra, jenže spíše ve století 19. nebo ještě dříve: sláva a pozornost by jí asi tolik nevadily a dávala by svou osobnost jinak na odiv, hřejíc se v „záři reflektorů“. V seriálu Koruna je dokonce scéna, kdy si dívky chtějí své role prohodit, leč následnictví je neúprosné, a tak se Margaret musela smířit s tím, že navždy zůstane „jen“ princeznou a sestrou královny.
Protokol a zvyklosti byly v době jejího mládí přísnější než dnes, a tak Margaret přišla i o svoji první lásku. Když jí bylo 23 let, zamilovala se do příslušníka královského letectva RAF a hrdiny bitvy o Británii Petera Townsenda. Jenže ten nebyl šlechtického původu a navíc byl rozvedený, takže pomýšlet na sňatek bylo prakticky nemožné. V souladu s pravidly královského dvora by se Margaret musela vzdát svých práv k následnictví královského trůnu i svých důchodů jako královské princezny, to ovšem až po dosažení věku 25 let. Po několika letech vztahu však Margaret veřejně oznámila svůj rozchod s Peterem Townsendem „kvůli svým povinnostem a závazkům ke své zemi“. Možná si život bez královských výsad nedokázala představit.
Manželství a rozvod
Margaret náležela k londýnské smetánce, milovala rušný život, večírky a oslavy. V patách jí neustále byli novináři, fotografové a paparazzi. Její výstřední chování a bohémský život byly pro člena královské rodiny nepřípustné a dělaly těžkou hlavu jak královně Alžbětě II., tak i matce obou žen, tedy královně-matce Alžbětě. Margaret se zamilovala do známého fotografa Antonyho Armstronga-Jonese, potomka významného velšského šlechtického rodu. 6. května 1960 se za něj provdala. Královna Alžběta ho jmenovala lordem Snowdonem, hrabětem z Linley a od té doby princezna Margaret vystupovala oficiálně jako hraběnka ze Snowdonu.
Z manželství se narodily dvě děti: David Armstrong-Jones (*1961) a Sarah, později provdaná lady Chatto (*1964). Manželství bylo bouřlivé, plné hádek, rozchodů a usmíření i nevěr, ovšem nakonec skončilo v roce 1978 rozvodem, což vyvolalo skandál, protože to v královské rodině nebylo tak úplně zvykem. Princezna už se nikdy neprovdala.
Veřejná činnost a smrt
Během svého bohatého a pestrého života hrála princezna aktivní roli ve veřejné činnosti královské rodiny a často zastupovala královnu. Ovšem ani to se někdy neobešlo bez problémů a skandálů. Princezna Margaret byla patronkou nebo předsedkyní více než osmdesáti institucí a organizací, především dobročinných či uměleckých. „Buřičská princezna“ byla stálým hostem londýnských nočních klubů a ráda se objevovala ve společnosti rockerů, se skleničkou tvrdého alkoholu a dlouhou cigaretovou špičkou v ruce. Média tvrdila, že kouřila 60 cigaret denně a milovala gin.
Princezně Margaret nebyla dopřána taková dlouhověkost jako její matce, která zemřela ve věku 101 let, a sestře. Od počátku 80. let se u ní objevovaly vážné zdravotní problémy. V posledních letech života byla těžce nemocná. Roku 1998 měla slabou mozkovou mrtvici, následovalo trvalé poškození hybnosti a další mrtvice v letech 2000 a 2001. Zemřela 9. února 2002 ve věku 71 let.