Bohumil Laušman, tragická postava sociální demokracie. Hermann Rauscher, bývalý poslanec a agent StB. Osudy těchto dvou mužů se střetly v předvečer Vánoc 1953, kdy došlo k jednomu z nejznámějších únosů v režii komunistické tajné policie.
Letos si připomínáme 30 let od sametové revoluce, která navždy změnila dějiny naší země a zbavila nás komunistických okovů. Oficiálně skončila i éra nechvalně známé Státní bezpečnosti (StB), přestože mnohým estébákům se podařilo etablovat i v novém režimu. StB, která byla od vzniku v roce 1945 kompletně pod kontrolou komunistické strany, zanikla rozkazem ministra vnitra Richarda Sachera pár měsíců po sametu. Připomeňme si v seriálu Lifee.cz osudy některých estébáckých akcí.
Bohumil Laušman, předseda sociální demokracie a ministr průmysl, se osudného února 1948 rozhodl přidat ke komunistům. V Gottwaldově vládě sice získal místopředsednické křeslo, ovšem „první dělnický prezident“ s ním ve skutečnosti vůbec nepočítal. Zhrzený Laušman se proto rozhodl emigrovat. A StB to nesla velmi nelibě.
Levicovější než levice sama
Laušman měl za sebou londýnský exil i aktivní účast na Slovenském národním povstání. Do osvobozené Prahy se už vrátil jako ministr průmyslu, kterým byl oficiálně od dubna 1945. Jeho radikálně znárodňovací program však děsil i stranické kolegy.
Laušmanova zetě a válečného hrdinu Jaromíra Nechanského komunisté zatkli a popravili. Sám Laušman se tak ocitl v nebezpečí, kdy chtěl utéct s celou rodinou na Západ. Útěk se však vydařil pouze jemu, neboť manželka s dcerou skončily ve vězení.
Nerozdýchatelný pobyt
Pro ministra vnitra Rudolfa Baráka byl Laušmanův rakouský exil nepřijatelný, proto spolu se sovětskými poradci vymysleli zákeřný plán, jak unést Laušmana za pomoci jeho přítele Rauschera.
Rakouský socialista a agent StB Rauscher s krycím jménem Günter navštívil Laušmana večer před Štědrým dnem roku 1953 v jeho bytě na okraji Salcburku, kdy náměstka požádal o peníze s tím, že by jeho známý mohl nosit balíčky do vězení jeho manželce a dceři. Laušman mu předává veškerou svou hotovost a záhy přijímá i pozvání na skleničku.
Před devátou ve vězení
Po přípitku na zdraví se Laušman dostává pomalu do nálady, takže mu Rauscher zvládá nepozorovaně přimíchat do pití narkotikum, po kterém Laušman spolehlivě usne. Ve dvě ráno už ho spolu se dvěma dalšími agenty odnášejí do předem připraveného auta.
Když Laušman začíná přicházet k sobě, vidí, že se okolo oken jedoucího automobilu míhají nápisy v češtině. Před devátou ranní se už ocitá v pražské věznici…
Byl otráven?
Po těžkých výsleších začíná Laušman pomlouvat svůj rakouský exil a je ochoten udělat všechno pro propuštění sebe a rodiny. Rodina se skutečně ocitá na svobodě, ale sám Laušman je v roce 1956 obžalován z velezrady a vyzvědačství, aby byl roku 1957 odsouzen k sedmnácti letům vězení. K jeho propuštění má dojít až v rámci prezidentské amnestie v roce 1963. Od bachaře dostává na rozloučenou krabičku cigaret, po jejichž vykouření záhy umírá.
Nad smrtí Bohumila Laušmana dodnes visí řada otazníků. Jedno je ale jisté, před agenty StB nebyl nikdo v bezpečí ani na Západě.
Celý příběh únosu v režii StB můžete vidět i v dokumentu České televize o Akci Alex, jak se tajné operaci říkalo.