Většina z nás už má Vánoce za sebou a vyjídá poslední zbytky bramborového salátu. Část lidské populace ale teprve na Vánoce čeká, a to ty pravoslavné. Proč tomu tak je?
Pravoslavné Vánoce se začínají slavit už šestého ledna, a to v den, který je podle kalendáře Štědrý. Boží hod je pak o den později, sedmého leena. Všechno toto vzniklo kvůli existenci dvou kalendářů. V šestnáctém století, přesněji v roce 1582, západní svět přešel na kalendář gregoriánský, který zavedl Řehoř XIII., tehdejší papež. V měsíci říjnu se tenkrát přeskočilo 10 dní, tedy po čtvrtém říjnu následoval ihned patnáctý říjen.
Juliánský kalendář, který nese jméno římského Julia Caesara, se používá v zemích „východního křesťanského světa“. Rozdíl činí třináct dnů, například svatý Mikuláš připadá na devatenáctého prosince.
Až na Libanon a Arménii, které nikdy nebyly zasaženy římským impériem, tudíž se zde Vánoce neslaví vůbec, připadají tyto svátky v celém východním křesťanském světě na leden. Přes 85 % Rusů slaví pravoslavné Vánoce, tedy až po začátku nového roku.
Lednové oslavy vánočních svátků se však netýkají jen Ruska. Mezi další země patří i Ukrajina, Černá Hora, Srbsko, Makedonie, Kazachstán, Bulharsko, Izrael i Egypt. Jsou však také státy, jako je například Řecko, Kypr nebo Rumunsko, které se přes své pravoslavné vyznání rozhodly oslavovat Vánoce v (pro nás) tradiční čas, tedy 24. prosince.