Před 86 lety, 12. července 1932, při leteckém neštěstí zahynul jeden z nejúspěšnějších podnikatelů všech dob, zakladatel obuvnického impéria Tomáš Baťa. Zlínský rodák se dokázal vlastními silami vypracovat z malé ševcovské dílny do čela celosvětově úspěšné společnosti. Osudným se mu stala jeho láska k létání. V husté mlze se zřítil se svým malým strojem Junkers a v troskách u Otrokovic zahynul.
Obuvnickému řemeslu se vyučil Tomáš Baťa od svého otce. Po ukončení čtyřletého studia se vydal do Vídně, aby zde zúročil své poznatky. Jeho boty však byly i přes všechno úsilí neprodejné a Baťa si poprvé uvědomil, že není zdaleka tak důležitá výroba, jako trh a jeho požadavky.
Vrátil se zpět do Zlína a nastoupil v otcově dílně jako obchodní cestující. Roku 1894 se ještě se starším bratrem Antonínem a sestrou Annou rozhodli osamostatnit a založili ve Zlíně vlastní obuvnický závod. Po Antonínově předčasné smrti v roce 1908 se Tomáš stal majoritním vlastníkem firmy.
Baťa se hodně inspiroval v zahraničí a nebál se zavádět moderní metody řízení a organizace práce. V podniku zavedl vysoce efektivní pásovou výrobu, mohutně investoval do propagace a své zaměstnance motivoval příslibem podílu na zisku. Díky těmto krokům se během 30. let stal největším světovým exportérem obuvi.
Svých zaměstnanců si velice vážil a vybudoval pro ně nový Zlín. Stavil obytné domy, školy, kulturní zařízení, nemocnice, kina a filmová studia. Dal tak vzniknout jednomu z prvních českých měst funkcionalistické architektury. V roce 1923 neodolal nabídce Zlínské radnice a stal se starostou města, jímž zůstal až do své smrti.
Jeho smrt přišla nečekaně. O tragédii informovaly světové tiskové kanceláře i deníky. Do Zlína následně zamířily stovky kondolenčních telegramů – i od prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
A nakonec si připomeňme 10 jeho nejzajímavějších výroků:
1. Každý člověk je zámožný, pokud má zdravé ruce a rozum.
2. Než něco řeknu, musím přemýšlet, co mi ten druhý na to odpoví.
3. Každá lidská činnost se nakonec musí nějak projevit v číslech.
4. Neříkej, že to nejde, raději řekni, že to zatím neumíš.
5. Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti.
6. Co chceš, můžeš.
7. Dělejme třeba nejnepatrnější věc na světě, ale dělejme ji nejlépe.
8. Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!
9. Najít správný směr mezi opatrností a odvahou je to největší umění.
10. Pokud chceš vybudovat velký podnik. Vybuduj nejdřív sebe!