Herec Max von Sydow: Z plachého kluka se stala světoznámá hvězda, skromnost mu ale zůstala

Vlastním jménem byl Carl Adolf von Sydow a zčásti měl německé předky. Narodil se ve švédském Lundu. Jeho otec Carl Wilhelm von Sydow byl etnolog a univerzitní profesor folkloristiky, matka baronka Maria Margareta von Rappe pracovala jako učitelka. V dětství byl Max von Sydow velmi plachý, měl rád spoustu herců, a to ovlivnilo i jeho vlastní cestu k herectví. Měl také pocit, že právě jako herec se bude moci lépe vyjádřit a překonat svou plachost. A do jisté míry byla volba tohoto povolání i protestem proti akademickému prostředí rodiny a proti vůli rodičů. Už na střední škole hrál se spolužáky v amatérském divadle, poté absolvoval vojenskou službu.

Spolupráce s Ingmarem Bergmanem

V letech 1948–1951 studoval Sydow herectví na dramatické škole ve Stockholmu. Ještě jako student se v roce 1949 objevil poprvé ve filmu. Téhož roku se také oženil s Christinou Olin, s níž měl dva syny; rozvedli se v roce 1979. Hrál menší role v dalších filmech a v roce 1953 byl členem divadla v Helsingborgu. Tam ho objevil Ingmar Bergman, který v té době působil v nedalekém Malmö. Nabídl mu, aby se připojil k jeho hercům, a tak se Sydow v roce 1955 přestěhoval do Malmö a započala jeho úspěšná spolupráce s Bergmanem, která trvala více než 15 let a přinesla mu mezinárodní slávu.

Ingmar Bergman byl velkým švédským divadelním a filmovým režisérem, scenáristou, dramatikem a spisovatelem. Jeho rozsáhlá tvorba zahrnuje 45 celovečerních filmů. Sydow si zahrál v celkem jedenácti Bergmanových filmech. První byl hned ten nejznámější, Sedmá pečeť (1957). Působivé symbolické drama vypráví o rytíři, který se vrací domů do Švédska z křížové výpravy. Svou zem však najde zpustošenou běsnícím morem. Blocka navštíví Smrt a sdělí mu, že jeho dny jsou sečteny. Předtím ho ještě čeká jedna šachová partie právě se Smrtí…

Mohlo by Vás zajímat:

Bondovka V tajné službě Jejího Veličenstva: Chybělo málo a film by nevznikl ani na třetí pokus

Dobyl Hollywood

Téhož roku si Max von Sydow zahrál i v Bergmanových melancholických Lesních jahodách – oba filmy proslavily ve světě i Bergmana. A následovaly další společné filmy: Tvář (1958), Než se rozední (1958), Pramen panny (1960), Jako v zrcadle (1961) – ty oba vyhrály Oscary za nejlepší cizojazyčný film, Hosté večeře Páně (1963), Hodina vlků (1968), Hanba (1968) a Náruživost (1969). V posledních třech byla hercovou partnerkou norská herečka Liv Ullmann, nejslavnější bergmanovská herečka, která s režisérem i několik let žila a má s ním dceru Linn Ullmann (dnes úspěšnou spisovatelku); s Maxem von Sydowem se pak potkala i v dalších filmech jiných režisérů.

Mezitím natočil Sydow v roce 1965 v Hollywoodu velkofilm Největší příběh všech dob, v němž si zahrál Ježíše Krista. Následovaly další nabídky z Hollywoodu i odjinud a Sydow se nakonec s Bergmanem rozešel, poslední společný film – Dotek – natočili v roce 1971.

Mezinárodní hvězda

Max von Sydow se pak objevil v desítkách filmů různé kvality a točil po celém světě, v Hollywoodu i v Evropě. Ale konec spolupráce s Bergmanem neznamenal, že by mezi řadou komerčních projektů neměl také role kvalitní, jimiž se zapsal do srdcí diváků, ba právě naopak. S Liv Ullmann si zahrál manželskou dvojici v nesmírně úspěšných velkofilmech o švédských imigrantech v Americe v polovině 19. století Vystěhovalci (1971) a Nová země (1972). K jeho nejznámějším rolím patří ta v kultovním hororu Vymítač ďábla (1973).

K dalším známým filmům patří například Tři dny Kondora (1975), Smrt v přímém přenosu (1980), Flash Gordon (1980), Barbar Conan (1982), Duna (1984) či komedie Woodyho Allena Hana a její sestry (1984). Jednou z životních rolí Maxe von Sydowa je chudý švédský imigrant Lasse, který se svým synem hledá lepší živobytí v Dánsku na konci 19. století v nádherném filmu Pelle Dobyvatel (1988), který Sydowovi vynesl Evropskou filmovou cenu a první oscarovou nominaci. Tu druhou měl za film Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko (2011).

Mohlo by Vás zajímat:

Ivar Bezkostý ze seriálu Vikingové skutečně existoval. Chromého, ale geniálního mrzáka na bojiště nosili

Skromná hvězda

Mezitím se Sydow v roce 1997 podruhé oženil a zahrál si třeba ve filmech Čas probuzení (1990), Hamsun (1996), Minority Report (2002) nebo Prokletý ostrov (2010). Objevil se také v seriálech Kryštof Kolumbus (1985), Quo vadis (1985), Tudorovci (2009) nebo v šesté řadě Hry o trůny (2016). Pracoval do vysokého věku ještě v posledních letech, i když už méně intenzivně. A jeden film, Katinka (1988), dokonce natočil i jako režisér. Za kamerou mu stál Bergmanův dvorní kameraman Sven Nykvist a Sydow si pak na oplátku zahrál i v Nykvistově režijním debutu Vůl (1991).

Všichni si Maxe von Sydowa cenili nejen pro herecké mistrovství, ale také pro jeho skromnost, pracovitost a nehvězdné manýry. Se svou druhou manželkou žil ve Francii a v roce 2002 se stal francouzským občanem.

DALŠÍ INFORMACE O SVĚTOZNÁMÉM HERCI NAJDETE V GALERII:

Zdroje:

Kol.: Encyklopédia filmu

https://en.wikipedia.org/wiki/Max_von_Sydow

https://www.csfd.cz/tvurce/505-max-von-sydow

Galerie Max von Sydow: syn šlechtičny, herec Ingmara Bergmana

+ 2 fotky + 3 fotky