Milenky hákového kříže: Lída Baarová kvůli lásce ke Goebbelsovi odmítla Ameriku

Květen je měsíc, který se většinou nese ve znamení vzpomínek na druhou světovou válku. Ani letos, když slavíme 74 let od jejího konce, to nebude jinak, proto jsme po vás připravili seriál Milenky hákového kříže, kde představíme ženy, které podlehly ať už z lásky, chtíče nebo vypočítavosti nacistickým pohlavárům.

Kým jiným začít než párem oslavovaným i nenáviděným, párem přezdívaným kráska a zvíře. Jistě už tušíte, že dnes se podíváme na zoubek mileneckému vztahu herečky Lídy Baarové a šéfa gestapa Josepha Goebbelse.

Herecká kariéra

Herecká kariéra Lídy Baarové měla doslova raketový start. Už v 1. ročníku konzervatoře dostala dvě role ve filmu a další rok točila již osm filmů. Brzy si pohledné české herečky všimli i v zahraničí a německá filmová společnost UFA, která byla tehdy něco jako evropský Hollywood, jí nabídla roli v úspěšném filmu Barkarola (1935). Tehdy jednadvacetiletá Lída Baarová v něm ztvárnila nejkrásnější ženu Benátek a pravděpodobně už tehdy okouzlila někdejšího německého ministra propagandy Josepha Goebbelse.

Hitler obdivovatelem

V letech 1934 až 1938 natočila Baarová v Německu několik úspěšných filmů a stala se hvězdou evropského formátu. Nikoliv pro svůj herecký talent, ale spíše díky svému neobyčejnému půvabu, jímž dokázala zlomit nejedno mužské srdce. Obdivoval ji samotný Adolf Hitler, který se s ní seznámil při jedné ze svých návštěv ve filmových ateliérech v Babelbergu, kde Baarová zrovna natáčela, a hned na druhý den ji pozval k sobě na čaj. Také jí několikrát telefonoval, aby jí po zhlédnutí filmu vyjádřil svůj obdiv.

Lída a Hollywood

„Byla tak krásná a měla takový úspěch, že ji milovala celá Evropa,“ prohlásil o ní český režisér Otakar Vávra, jehož filmy rovněž přispěly k hereččině popularitě v zahraničí. Přijeli za ní dokonce agenti z Hollywoodu, nabízeli jí smlouvu se společností MGM na sedm let a slibovali jí astronomickou gáži. Kdekterá herečka by neváhala, Baarová však odpověděla, že si to ještě rozmyslí a že musí nejprve dotočit filmy v Německu. „Blbec,“ komentovala své rozhodnutí na stará kolena. Tehdy však byla v Německu hvězdou a hrát v německých filmech jí nepřišlo o nic podřadnější než v těch amerických. Hlavně však byla zamilovaná do Goebbelse a těšila se exkluzivnímu postavení milenky jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše, čehož k nelibosti svých hereckých kolegů prý občas zneužívala, jak si po válce postěžovala Adina Mandlová. Goebbels Baarové rovněž vyhrožoval, že pokud odejde do Ameriky, do německých ateliérů už se nebude moci vrátit. Jenže poté, co Goebbelsovi kvůli hrozícímu skandálu Hitler důrazně přikázal poměr s českou herečkou okamžitě ukončit, musela Baarová v roce 1939 opustit Německo a vrátit se do Prahy.

Konec kariéry v Německu i doma

Na Barrandově sice ještě do roku 1941 točila filmy, ale pak – hlavně na zásah K. H. Franka, který ji nesnášel – nesměla vystupovat ani v českém hraném filmu. Filmový producent a strýc bývalého českého prezidenta Václava Havla Miloš Havel ji proto vzal na Bienále do Benátek, kde představil filmy, v nichž Baarová hrála – Turbínu, Dívku v modrém a Maskovanou milenku. Italy česká herečka zaujala a italská společnost Gines s ní v roce 1942 podepsala smlouvu na tři filmy. Hned v prvním snímku La Fornarina si Baarová střihla hlavní roli a jako jedna z prvních hereček v italské kinematografii odhalila před kamerou své poprsí. Do filmu L'Ippocampo ji obsadil už tehdy poměrně slavný Vittorio de Sica. V roce 1943 se však ve fašistické Itálii vylodili spojenci a Baarová se musela kvapně vrátit do protektorátu. Kvůli jejím stykům s nacistickými pohlaváry se s ní však čeští filmaři neodvažovali ke konci války již točit a například Martin Frič ji ve filmu Třináctý revír musel nahradit Danou Medřickou.

Mohlo by Vás zajímat:

Poslední dny Adolfa Hitlera: Před 74 lety se vůdce naposledy objevil na veřejnosti, o 10 dní později spáchal sebevraždu

Po válce

Po válce byla Baarová obviněna z kolaborace a skončila ve vězení, odkud byla po roce a půl propuštěna. V herecké kariéře ale nemohla pokračovat a s nástupem komunistů k moci v roce 1948 jí hrozil další kriminál, proto za dramatických okolností raději uprchla do Rakouska. Zpočátku žila v lesní chatrči, neměla ani na chleba a nějakou dobu se živila jako servírka. Přesto se dokázala z bídného postavení uprchlice vyšvihnout a opět si vybudovat v zahraničí renomé uznávané herečky.

„Otec mi říkával, když padneš, tak se zvedni a jdi dál,“ prozradila Baarová své krédo, jímž se řídila. Vyhledala v Itálii svého bývalého filmového agenta a už v roce 1949 začala znovu natáčet. „Já v té době měla 31 let a to už bylo v Itálii stáří,“ naznačila Baarová, jak nebylo snadné prorazit v italském filmu. Konkurovaly jí dvacetileté italské krásky jako tehdy již populární Sophia Lorenová nebo Gina Lolobrigida. Přesto šla z filmu do filmu a v roce 1953 ji obsadil do filmu Darmošlapové i slavný italský režisér Federico Fellini. Roli antikvářovy manželky, kterou se pokusí svést mladý proutník, odehrála nenalíčená. „Fellini byl neorealista a zakázal mně se nalíčit. To se mi nelíbilo a velice důrazně jsem protestovala. Skončilo to neplánovaným a nenafilmovaným výstupem a pláčem z mé strany. Když jsem byla navíc ještě ubrečená, nařídil, že teď pojedeme na ostro,“ vzpomínala ve svých pamětech Lída Baarová.

Přicházely i role ze Španělska a později získala angažmá také na divadelních prknech v Rakousku i Německu, kde si dokonce směla vybrat i divadelní hru a roli. Rozhodla se tehdy pro Čapkovu Věc Makropulos a roli zpěvačky Emílie Marty, s níž sklidila u diváků ovace.

Kouzlo úspěchu

Kouzlo jejího úspěchu netkvělo jen v její kráse, ale i v touze po slávě, pro kterou se byla schopna obětovat. Když jí v Německu řekli, že musí zhubnout, jedla jen tři jablka denně. Správné německé výslovnosti se učila tak, že si dávala korek mezi zuby. Za měsíc už mluvila jako rodilá Němka, bez cizího přízvuku. Měla ohromný talent na jazyky. Rychle si zapamatovala nová slova i jejich výslovnost a intonaci. Uměla mluvit německy, anglicky, španělsky i italsky. Věděla, že by se i v Hollywoodu dokázala prosadit jako herečka, byť by se ocitla v ostřejší konkurenci jiných hereček. Semlely ji však politické poměry – z oslavované hvězdy se přes noc stala zrádkyní národa a nacistickou děvkou.

„Byla jsem pošetilá, blbá, slávou opilá a proti své vůli jsem se vlastně nepěkně zapletla do dějin. A za tuhle pošetilost jsem strašně krutě zaplatila,“ řekla nedlouho před svou smrtí. „Nikdy jsem nekolaborovala, nešlo mi o peníze. Prostě jsem chtěla jen hrát,“ dušovala se. „Mojí největší chybou bylo, že jsem ve třicátých letech neodjela do Hollywoodu, kde mi nabízeli smlouvu. Sedm let bych byla mohla pracovat v Americe a nic by se bývalo nestalo,“  litovala na sklonku svého života.

Galerie Lída Baarová a Joseph Goebbels, vše o jejich vztahu

+ 11 fotek + 12 fotek