Kočka to s člověkem táhne už několik tisíc let. V Egyptě se stala božstvem, ve středověku byla nenáviděna kvůli svému údajnému napojení na démony. Dnes chováme kočky především jako hebké mazlíčky. Jsou to úžasná stvoření, která nás nikdy nepřestanou překvapovat.
V průměru kočka stráví dvě třetiny dne spánkem. Dožije-li se tedy devíti let, jen tři roky byla vzhůru. Asi třetinu bdělého stavu tráví čištěním kožichu. Kdo by takový život nebral?
Pes vrtí ohonem, a tím vyjadřuje svou radost a důvěru. Kočka dává důvěru najevo tím, že se o člověka otírá.
Kočky neumí rozeznat sladkou chuť.
Kočka umí vyloudit až 100 odlišných zvuků.
Papež Inocenc VIII. odsoudil kočky jako zlo. Tisíce jich nechal spálit na hranici. Svého činu brzy litoval. Ve městě se přemnožily krysy, které s sebou přivlekly řadu nemocí.
Kočky se podívaly i do vesmíru. Nedobrovolným kočičím astronautem se stala míca se jménem Félicette. Na výlet se vydala v roce 1963. Návrat přežila. Na Zemi byly přijímány neurologické signály z přístroje, který měla implantovaný v mozku.
Na krátkou vzdálenost je kočka schopna při běhu dosáhnout rychlosti až 50 km/h.
Otíráním o nás dává kočka najevo, že jde o její území, ale také nám říká, že nás přijala do svého života.
Kočky člověka uklidňují. Říká se, že majitelé koček jsou odolnější vůči stresu.
Kočky se potí pouze na polštářcích tlapek.