Kabelky, brašny, boty, peněženky, opasky nebo hodinkové náramky – to vše mají Češi rádi v kůži. A poptávka po výrobcích z pravé kůže stoupá. Na trhu je ale nepřeberné množství nekvalitních imitací. Jak poznat pravou kůži od levné náhražky?
Laik by řekl, že pravá kůže bude výrazně dražší než imitace, orientoval by se tak při nákupu podle ceny. Opak je ale pravdou. Laciné imitace mohou být mnohdy výrazně dražší než kvalitní kůže. Výrobci imitací kůže dovedli svou práci k dokonalosti a jejich výrobky se na první pohled od pravé kůže takřka neliší. Svou práci chtějí také pořádně zaplatit. Není tak výjimkou, že například kabelka vyrobená z laciného materiálu je ve výsledku dražší než ta, která je skutečně vyrobena z pravé kůže.
Poznat na první pohled rozdíl mezi imitací a pravou kůží je téměř nemožné. Zeptali jsme se tedy Ivana Petrův majitele firmy Brašnářství Tlustý, jak poznat pravou kůži od imitace?
„U většiny běžných materiálů je problém v tom, že vrchní vrstva je barva a více či méně těžký polyuretanový zástřik. Čistě přírodní kůži, takzvanou ,full grain', v běžném obchodě zákazníci skoro nenajdou, je velmi drahá. Výrobci ale dnes používají nejrůznější technologie, aby efekt lícové kůže imitovali. Často velmi úspěšně, rozdíl se pozná po několika letech, kdy se svrchní vrstva začne odlupovat, z tašky začnou lézt nejrůznější celulózové výztuhy a materiál popraská,“ popisuje Ivan Petrův.
Kůže není dokonalá a právě na to by měl zákazník při nákupu myslet. „Na pohled pro laika poznat kůži a její kvalitu je velmi těžké. Obecně platí, že materiály, které vypadají jako plast, mají většinou polyuretanový zástřik. Pravá kůže se zpravidla pozná tak, že není dokonalá, má vrásky a někdy i vrypy. To, že je výrobek označen štítkem ,pravá kůže', ještě nic neznamená. Výrobci používají toto označení často i na výrobky z podřadných usní,“ pokračuje Petrův.
V posledních letech se na trhu objevuje eko kůže, s pravou kůží nemá ale nic společného. „Jedná se o umělý materiál, který je vyroben ekologickou cestou. Skládá se ze dvou vrstev - horní ze stoprocentního polyuretanu a jako podklad slouží stoprocentní bavlněný úplet. Technologie jsou dnes takové, že laik na pohmat i pohled rozdíl od takzvaných tlačených vzorů nepozná,“ řekl Ivan Petrův.
Poptávka po kožených výrobcích roste, zákazníci mají ale často větší očekávání, než je výrobek z pravé kůže schopen splnit. „Většina značek dnes používá materiály, které jsou stabilní, odolné proti vodě, oděru, často vzorované – u nich si zákazník může být jist, že tyto materiály mají s pravou kůží pramálo společného. Kůže totiž stárne a to ne každému vyhovuje. Dnes mají zákazníci často nereálná očekávání a předpokládají, že kožený výrobek lze namočit, že se neodře a zůstane navždy stejný. To pak ale není kůže, ale právě imitace,“ uvedl odborník.
I u výrobků z pravé kůže je třeba vybírat. Ne všechny jsou stejně kvalitní. Záleží i na zemi, ze které kůže pochází. „V brašnářství a designových ateliérech se nejčastěji používá hovězí a telecí useň. To je materiál, který je vhodný jak na drobné výrobky, jako jsou peněženky, tak na kabelky nebo brašny a opasky. Hovězí useň je hrubší, záleží na vyčinění. Telecí useň patří k nejkvalitnějším usním vůbec - používá se na ty nejdražší výrobky, je jemná, ale velmi pevná. Na naše výrobky dovážíme hovězí a telecí useň z Itálie, Belgie, Francie, někdy i ze Švédska a z USA. V těchto zemích jsou ty nejlepší koželužny a materiál je nejvyšší kvality. Z Asie, Pákistánu ani z Turecka materiál nepoužíváme, kvalitou je totiž výrazně horší, i když je několikanásobně levnější. Minulý rok jsme dovezli několik tun hovězí a telecí usně. Vyrobilo se z ní přes 20 tisíc výrobků,“ popsal Ivan Petrův.
I když už je možné pravou kůži cenově srovnat s levnými imitacemi, stále patří k velmi drahým materiálům. „Materiály, které používáme, se cenově pohybují od 70 do 130 eur za metr čtvereční. To znamená, že například na jedné tašce je jen hlavního materiálu za zhruba pět tisíc korun. V ceně není zahrnuta podšívka, kování, zipy a další doplňky, proto se ceny výrobků z pravé kůže stále pohybují dost vysoko,“ uzavřel Ivan Petrův.