Playboy už nechce nahé ženy. K aktům se prý dnes jednoduše proklikne každý

„Bitva byla vybojována a vyhrána. Jediné kliknutí dnes dělí člověka od libovolného pohlavního aktu a je zdarma. Proto je [nahota] v tomto okamžiku pasé,“ zdůvodnil rozhodnutí deníku New York Times Matt Sanders, výkonný ředitel Playboye. Na této změně se shodli minulý měsíc během porady šéfeditor Cory Jones a zakladatel magazínu Hugh Hefner.

Kdo si časopis kupoval i kvůli provokativním obrázkům, ale nemusí věšet hlavu. Playboy plánuje i nadále zařazovat fotografie sexy žen. Jen jejich intimní partie předtím zahalí alespoň do dráždivého prádélka.

Legendární pánský časopis, pro který v období největší slávy pózovaly třeba Sharon Stone, Naomi Campbell nebo Madonna, se s redesignem zároveň více zaměří na mladší čtenáře. Připoutat si je ale nehodlá pouze vyzývavými portréty žen. Půjde hlouběji pod povrch – oslovit chce články od prvotřídních autorů. Mezi ně se řadí i spisovatelé Haruki Murakami či Margaret Atwood, kteří se na tvorbě Playboye podíleli v minulosti.

Od časopisu, jehož kult pomohly zásadním dílem vybudovat právě ženské akty, se může zdát omezení nahoty odvážné. I s vytvořením online mutace se ale dosud „svlečený“ Playboy nepopasoval s krizí časopiseckého průmyslu. Podle Aliance auditovaných médií se měsíční náklad Playboye od roku 1975 smrsknul sedminásobně, a to na 800 000 kusů.

Pánský lifestylový a zábavný časopis založil v prosinci 1953 Hugh Hefner, bývalý copywriter magazínu Esquire a americký válečný zpravodaj z druhé světové války. První číslo mělo na obálce Marilyn Monroe a prodalo se ho na 50 000 kopií.

Svůj největší úspěch si ale prožil až v roce 1972 – Playboy si tehdy koupilo více jak 7 000 000 zájemců, kdy na titulní straně pózovala „první dáma internetu“, Švédka Lena Söderberg alias Lenna Sjööblom. Ta si výše zmíněný titul vysloužila díky počítačovému průmyslu, který pro testování algoritmů v digitálním zpracování obrazu nejčastěji používá právě její fotografii z Playboye.