Facebook
Instagram
Anna Julie Slováčková je zpěvačka, herečka a moderátorka. V pořadu Žena v zenu se rozpovídala o urážkách, které schytává už od svého dětství. Anička vzkazuje ženám: „Buďme chytré, nečtěme jen titulky, dělejme si ze sebe legraci, ale táhněme za jeden provaz.”
Zakladatelkou projektu Žena v zenu je Lilia Khousnoutdinová spolu s koordinátorkou Petrou Schwarz Koutskou, kameramankou Veronikou Hejnovou a produkční Michaelou Cáskovou. Tyto dámy vám představí příběhy dvaapadesáti silných žen, které se dokázaly vyrovnat s nástrahami genderových stereotypů, pomluvami nebo s velkou negací okolí.
Díky emotivním videím jsme již měli tu čest seznámit se s zakladatelkou Lilií Khousnoutdinovou i její kolegyní Petrou Schwarz Koutskou, herečkou Kristýnou Leichtovou nebo kontroverzní autorkou Ninou Špitálníkovou. Také jsme se podívali pod pokličku velmi známé spisovatelce a novinářce Báře Nesvadbové. Řada přišla i na energickou moderátorku Lenny Trčkovou, slavnou moderátorku Gábinu Partyšovou a charismatickou slovenskou herečku Vlastinu Svátkovou. Zajímavé jsou také příběhy bývalé disidentky Jarmily Johnové, političky Magdaleny Davis, mediátorky Kateřiny Bělkové, advokátky Adély Hořejší i podnikatelky Martiny Brandové. Do světa spirituality jsme nahlédli s Lucií Biedermann Doležalovou a do světa showbyznysu jsme se dostali díky moderátorce Evě Decastelo. Dále jsme se setkali například s novinářkou Norou Fridrichovou, aktivistkou ve zdravotnictví Ágnes Němečkovou , auditorkou Pěvou Čoukovou nebo mladou talentovanou Rebekou Kalinou.
Útoky na vzhled již od dětství
Jaké stinné stránky má mediální pozornost, už všichni tušíme. Ovšem způsob, jakým dopadá na život jednotlivce, má stovky odstínů. Jak se s mediální masáží vyrovnávala Anna Julie jakožto dcera slavných rodičů, Felixe Slováčka a Dagmar Patrasové, která začala být vidět už jako desetiletá holka?
„Když jsem byla malá holka, psalo se o tom, že jsem baculatá, nebo rovnou tlustá a neusměvavá. Rodiče to tehdy příliš neřešili, zřejmě nebylo jak,” vypráví Anička v pořadu Žena v zenu. „Ve škole jsem dostávala taky kapky. Dokonce mě přišel chránit i brácha, který nakráčel do školy v kožené bundě a pohrozil, že jestli se urážky budou ještě opakovat, tak je vyřeší osobně. Pak se vše trochu zlepšilo.”
Souzení vzhledu Anička nesnáší stejně jako nesmyslné společenské kodexy. Jiné šaty ke každé příležitosti u ní nehrozí. Zásadní jistotou jsou pro ni přátele, kteří ji kdykoli podrží. „Už na základní škole jsem měla partu nejbližších přátel, jsou moje útočiště. Snažím se ty vztahy opatrovat, aby nezanikly. Mít opravdové přátele, kterým jde kdykoli zavolat a kteří případně nastaví i zrcadlo, je naprosto nejdůležitější,” dodává Anička.
Divadelní role přes postel?
A jak na tehdejší těžkosti pohlíží jako dospělá? „Doteď z toho mám komplexy. V dospívání není úplně příjemné číst si o tom, že jsi tlustá. Jizvy jsou hluboké, jeden čas jsem měla s jídlem dost velké problémy. Pak jsem naopak řešila, že jsem moc hubená. Odskákalo to samozřejmě zdraví, přišly žaludeční problémy, narušení psychiky i imunity. Je těžké se zavděčit, musíte se prostě přijmout takové, jaké jste,” vysvětluje Anička. Jí samotné pomohla terapie, teď už se nestydí za celulitidu ani za třes rukou.
Nejen urážky vzhledu jsou součástí jejího života. Dokonce slýchává pomluvy, že dostává své divadelní role přes postel. „Často jsem se také doslechla, že spím s režiséry a producenty a díky tomu dostávám role, přitom jsem v divadle měla jen jediný vztah. Někdy se spekulovalo i o tom, že s nimi spí moje máma. Ale do očí mi nikdo nic neřekl,” stěžuje si Anna.
Vyrovnání se s hejty
A jaké byly nejvtipnější hejty, které se na její hlavu snesly? „Když jsem byla v show Tvoje tvář má známý hlas, doslechla jsem se od jednoho komentátora, že mám stehna velká jako vrata do Mordoru, což jsem jako fanynka Pána prstenů dost ocenila,” směje se Anička.
A vysvětluje, jak se s hejty snaží vyrovnat. Někdy si od „zlého” pomáhá i drobnými rituály, jako je spláchnutí papírku se vzkazem do záchodu nebo zahození do koše. „Když se setkám s hejty, často se mi chce až zvracet, udělá se mi fyzicky zle, začnu se klepat. Citlivá budu asi vždycky, ale už si to umím racionalizovat a pouštět. Když ti někdo třicetkrát týdně řekne, že jsi hnusná kráva, po jedenatřicáté už tě to nerozhodí. Nesmíš prostě ukázat, že se bojíš.”
Na celý rozhovor s Annou Julií Slováčkovou se podívejte v úvodním videu!
Zdroj úvodní fotografie v článku: Se souhlasem projektu Žena v zenu
Související články
