Rozhodně žádný jiný živočich není tak pozoruhodný a zajímavý, jako právě mravenci. Při pohledu na tohoto malého tvora nikoho moc nenapadne, o jak úžasného tvorečka jde. Mravenci svým chováním a stylem života přivádí v údiv nejednoho biologa. Pojďte se podívat, co všechno mravenci umí.
Mravenci uzvednou až dvacetinásobek své váhy. Pokud by lidé měli stejnou sílu úměrně své velikosti, zvedali bychom při průměrné váze dospělého muže menší osobní auta.
Existuje více než 10 000 známých druhů mravenců. Průměrná délka jejich života je 45-60 dnů.
Každá kolonie má specifický zápach. Mravenci tak navzájem poznají, jestli se setkávají se svými druhy, nebo s cizinci.
Mraveniště v lese znamená, že je les zdravý. Jestliže v lese není ani jedno mraveniště, les na tom pravděpodobně dobře nebude.
Mravenci druhu Atta se naučili dokonce zemědělčit. V mraveništi pěstují houby, na kterých si později pochutnávají.
Chovají dokonce mšice. Zatáhnou je do mraveniště a nosí jim potravu. Mšice vydávají sladký sekret, který mravenci milují.
Mravenci umí přes noc v mraveništi udržet teplotu kolem 20 °C, i když venkovní teploty klesnou pod nulu.
Občas se stane, že si dvě kolonie mravenců zkříží cestu. Mravenci jsou k sobě docela mírumilovní. Místo, aby začali kruté boje, snaží se vytlačit toho druhého. K jejich vyhlazení dochází pouze výjimečně.
V noci přenáší mravenci vejce a larvy hlouběji do mraveniště, aby je uchránili před zimou. Během dne je zase přesouvají k vrchní části hnízda, aby se vejce a larvy zahřály.
Regulaci teploty v mraveništi zajišťují větrací šachty, které dělnice otevírají v létě a zavírají v zimě.
Někteří jedinci žijí velmi dlouho. Mravenčí královna se může dožít až 25 let.
Mravenci umí být i krutými otrokáři. Mravenec loupeživý napadá hnízda jiného druhu mravenců a krade z nich kukly. Ve svém vlastním mraveništi si z nich poté udělá „otroky“.