Byla krásná, talentovaná, vzdělaná a muži jí leželi u nohou. Nebýt druhé světové války, kdo ví, zda by neskončila třeba v Hollywoodu. Vše ale bohužel dopadlo jinak a ona díky svým pletkám se členem NSDAP skončila nenáviděná. Snažila se vykoupit pomocí nemocným v Terezíně, nakonec však stejně zemřela opuštěná.
Svého dědečka, významného českého historika, Jaroslava Golla Nataša milovala, proto si po něm zvolila i umělecké příjmení. Pocházela tedy z velmi zámožné rodiny. Tatínek František Xaver Hodáč působil jako masarykovský politik, poslanec parlamentu a právník. Později také přednášel na ČVUT a stal se generálním tajemníkem Ústředního svazu československých průmyslníků. Nevlastní sestrou Gollové byla herečka Marcella Sedláčková.
Nejlepší vzdělání
Samotné Nataše se dostalo toho nejlepšího vzdělání – hrála na klavír, chodila do baletu, studovala v Anglii a plynule mluvila čtyřmi jazyky. Herectví a moderní scénický tanec studovala soukromě. Než se prosadila na divadelních prknech, dostala první nabídku na roli ve filmu Kantor Ideál, kde pronesla jednu větu.
Za první roli se styděla
Za první velkou roli ve filmu Bezdětná se prý dokonce styděla, pak byla ale roku 1939 obsazena do filmu Příklady táhnou, kde se mohl naplno ukázat její komediální talent. Zlomové se pro ni staly komedie Eva tropí hlouposti a Kristián, kde vytvořila nezapomenutelnou dvojici s tehdejší hvězdou první velikosti Oldřichem Novým.
První velká láska nevyšla
Nataše se sice dařilo po pracovní stránce, ale v osobním životě to tak růžové neměla. Zamilovala se do rumunského básníka Tristana Tzary a rozhodla se s ním zůstat v Paříži. Vztah ale nakonec vydržel jen pár měsíců a Gollová se z toho nikdy pořádně nevzpamatovala. Byl její životní láskou.
Další partner ji týral
Její další partner, herec František Vnouček, byl žárlivým tyranem a přesvědčeným komunistou, který se po nějakém čase přiznal k homosexualitě.
Vztah s nacistou
Veřejný vztah s členem NSDAP jí přinesl cestu do pekel. Ačkoliv údajně nebyl nacistou a vznikla díky němu řada skvělých filmů, Gollová na vztah s ním doplatila. Byla obviněna z kolaborace. Dobrovolně se přihlásila jako pomocná sestra do Terezína, kde se nakazila tyfem a málem zemřela. Toto gesto ji bohužel před nenávistnými útoky nezachránilo.
Úspěchy po válce
V roce 1947 se herečka odstěhovala do Českých Budějovic, kde získala angažmá v Jihočeském divadle. Jeho ředitele Karla Konstantina si později vzala, ale ani tento vztah nebyl bezproblémový. Konstantin holdoval alkoholu, přesto s ním Gollová zůstala až do jeho smrti. V roce 1951 na přímluvu Jana Wericha dostala roli ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař a vrátila se do Prahy. Příležitostně hrála ve filmu, dostala angažmá v divadle. Poslední úspěch jí přinesl film Drahé tety a já.
Zemřela v ústraní
V 80. letech se jí velmi zhoršila artróza a musela do domova důchodců, kde opuštěná a v ústraní zemřela. Je pochována v hrobce rodiny Hodáčových na Vyšehradském hřbitově v Praze, poblíž kapitulního kostela sv. Petra a Pavla.