Krásná rakouská herečka Maria Schell byla sestrou slavného herce a režiséra Maximiliana Schella. Nebyla slavná jen v Evropě, ale zahrála si také v americkém filmu Bratři Karamazovi. Zemřela v devětasedmdesáti letech na zápal plic.
Herečka Maria Schell se narodila ve Vídni do umělecké rodiny. Její otec Ferdinand Schell byl básníkem a dramatikem, matka Margareta Schell-Noé zase herečkou.
Útěk před nacisty
Vzhledem k tomu, že byl Mariin otec původem Švýcar, utekla celá rodina před nacistickou okupací roku 1938 právě do této země. Marie tam však nezůstala a začala navštěvovat církevní lyceum v Colmaru ve Francii. Nakonec se však vrátila do Zürichu, kde začala studovat herectví. Aby si přivydělala a měla z čeho studia platit, pracovala jako sekretářka. Později hrála i ve švýcarských divadlech. Nebyla úspěšná jen tam, ale její jméno znaly všechny německy mluvící země.
Osudový film
První filmovou roli získala Schell za války jako šestnáctiletá. Jednalo se o švýcarské drama Steibruch. Po válce začala točit Německu i Rakousku a v padesátých letech se stala přední herečkou poválečné generace. Nikdy sice nedostávala žádné intelektuální role, ale stala se ozdobou nejednoho snímku. Do širšího evropského povědomí se dostala s britským filmem Angel with the trumpet, což byl v angličtině natočený remake o dva roky staršího stejnojmenného německého titulu. Do zlomového okamžiku, než byla oceněna na festivalu v Cannes za německý válečný film Poslední most, točila střídavě v Německu a Británii.
Nominace na Oscara
Díky následnému úspěchu se Maria dostala do francouzských filmových ateliérů, kde hned zazářila v historickém filmu Napoleon. Následoval film Gervaise na motivy románu Emila Zoly, kde si Schell zahrála hlavní roli. Za tu si odnesla pohár Volpi na mezinárodním festivalu v Benátkách a aby toho nebylo málo, snímek byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film.
Dveře do Ameriky
Na festivalu v Benátkách kráska zaujala slavného italského režiséra L. Viscontiho, který ji obsadil do svého připravovaného filmu Natálie. Také se jí otevřela cesta na americký kontinent. Tam natočila film Bratři Karamazovi, který bodoval po celé Americe.
Návrat do Evropy
Herečka však za velkou louží nezůstala a vrátila se zpět do Evropy. Točila v Německu a ve Francii. Následně ale zase roku 1959 vyrazila do USA, kde si zahrála po boku Garyho Coopera ve filmu Strom na věšení. Šlo o westernově laděný snímek. Čtvrtým filmem nominovaným na Oscara v hlavní roli s Marií Schell byl však film Cimarron z roku 1960.
Krušné šedesátky
Šedesátá léta však nebyla pro Marii z hlediska natáčení veselá, následoval tedy návrat na divadelní prkna. V roce 1963 byla hlavní hvězdou divadelního festivalu v Salzburgu. Herečka na filmovou kariéru zanevřela a točila pak už jen sporadicky. Spíše mohla být viděna v německé televizi třeba v detektivních seriálech. Ještě sice natočila francouzskou komedii Tahat ďábla za ocas, ale velký návrat na stříbrné plátno se už nekonal.
Poslední léta
Úplně naposledy stála Schell před kamerou v dokumentu Meine schwester Maria roku 2002, který o ní natočil bratr Maximilian. V posledních letech života se stranila veřejného dění a po dlouhé nemoci zemřela na zápal plic v rodném Rakousku 26. dubna 2005 ve věku 79 let.
NA KRÁSNOU HEREČKU MARIU SCHELL SE PODÍVEJTE DO GALERIE: