Sametová revoluce: Listopadové události, které vdechly Československu nové naděje

Charta 77 a Několik vět

Touha po demokratizaci společnosti a svobodě začala být čím dál silnější. Během tzv. Palachova týdne v lednu 1989 se konaly vzpomínkové demonstrace. Od června do podzimu téhož roku také více než 40 tisíc lidí podepsalo petici Několik vět, jež byla iniciována hnutím Charta 77. Ta požadovala například propuštění politických vězňů, zrušení omezování svobody shromažďování nebo svobodu hlasu sdělovacích prostředků.

Poklidný začátek

Studentský průvod se 17. listopadu z Albertova (kde zazněla i studentská hymna Guadeamus igitur) vydal na pražský Vyšehrad k hrobu Karla Hynka Máchy. Zde byly položeny květiny a byla zazpívána československá hymna.

Situace se vyvíjela tak, že část studentů se rozhodla pokračovat do Opletalovy ulice. Tam se původně měl průvod ukončit, ale při příchodu na Národní třídu byl dav zpacifikován. Všechny postranní ulice byly zataraseny. Zpočátku bylo možné průvod opustit, avšak s pokročilejší dobou i příslušníci VB zmenšovali toleranci k odchodu.

Mohlo by Vás zajímat:

Exprezident Václav Havel: „Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce.“

Rostoucí napětí na Národní třídě

Dav lidí uvězněný mezi ulicemi Karoliny Světlé, Voršilskou a Mikulandskou byl klidný. Většina účastníků protestu seděla na zemi a se zapálenými svíčkami vyzývali k policisty, aby se vyvarovali násilí. Děvčata za štíty příslušníků veřejné bezpečnosti vkládala květiny. Vzuchem se nesl pokřik: „Máme holé ruce!“

Brutální zásah bezpečnostních složek

Okolo čtvrt na devět již nebylo možné dav opustit. Odbor zvláštního určení a pohotovostní pluk začaly poklidné demonstrující surově bít obušky. To samé se dělo i ve jmenovaných okolních ulicích, kudy se snažili zoufalí studenti uniknout před brutálními ranami. V půl desáté byla kvůli tomuto zákroku demonstrace rozehnána a ukončena. Pořádkové jednotky ale i tak prchající studenty dál naháněly a nemálo z nich skončilo v nemocnicích.

Nový prezident, nový začátek

Studentské stávky ukončil až 29. prosinec 1989. Tedy den, kdy byl ve Vladislavském sále Pražského hradu Václav Havel zvolen prezidentem Československa. Bylo tak učiněno jednomyslně, včetně komunistických poslanců, pro které byl Havel do té doby nežádoucím číslo jedna. Po 41 letech mělo Československo prvního nekomunistického prezidenta.

Pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí.

Galerie Sametová revoluce: Listopadové události, které vdechly Československu nové naděje

+ 3 fotky + 4 fotky