Myslíte si, že hrozné nemoci, jako je například schizofrenie, postihují jen obyčejné lidi a těm výjimečným se vyhýbají? Tak to jste na omylu. Jeden z nejgeniálnějších matematiků a držitel Nobelovy ceny John Nash by mohl vyprávět. Tato krutá nemoc mu nedovolila dlouhých třicet let pracovat. Nevzdal se, naučil se svou nemoc ovládat a získal Nobelovu cenu za ekonomii. Jeho boj se schizofrenií byl i zfilmovaný. Geniálního vědce výborně ztvárnil Russell Crowe.
Narodil se 13. června 1928 ve Virginii. Jeho otec byl elektrotechnickým inženýrem a jeho matka vyučovala cizí jazyky. Nash už jako dítě projevoval velký zájem o různé vědecké pokusy a mnoho času strávil čtením a experimentováním, zavřený ve svém pokoji, ze kterého si vyrobil provizorní laboratoř. Zatímco jeho sestra Martha byla úplně obyčejným dítětem, Johnny se už v dětství od jiných odlišoval. Už jako dítě byl velice inteligentní.
Na univerzitě se setkal s Alicií Lopez-Harrisonovou, která také studovala matematiku. Zamilovali se do sebe a vzali se. Narodil se jim syn John Charles Martin, stejně jako otec se i on v dospělosti stal uznávaným matematikem. A stejně jako otec trpěl schizofrenií.
Boj se schizofrenií
Nash si žil spokojeně. V roce 1958 byl na vrcholu své matematické kariéry a těšil se značnému obdivu. Na výsluní ale nevydržel dlouho, protože se začala ozývat jeho paranoidní schizofrenie, kterou trpěl. Vůbec první vážnější atakou jeho nemoci bylo přesvědčení, že prostřednictvím deníku The New York Times s ním pomocí šifer komunikují obyvatelé vzdálené galaxie. Začal být paranoidní a poté, co se jeho choroba a s ní i jeho problémy v komunikaci rapidně zhoršily, byl umístěn do McLeanovy soukromé nemocnice poblíž Bostonu. Roku 1959 byla jeho diagnóza určena jako paranoidní schizofrenie. Po propuštění z nemocnice uprchl do Evropy, kde se snažil dostat status uprchlíka. Psal domů zašifrované pohledy plné matematických rovic a kódů. Když se vrátil zpět do USA, byl znovu hospitalizován. Až do roku 1970 střídavě pobýval v různých psychiatrických nemocnicích a podstoupil rozličné formy terapie.
Některé způsoby léčení zřejmě nebyly vůbec dobré a přispěly ke zhoršení Nashova stavu. V té době nemohl pracovat a věnovat se výzkumu. To ho ničilo.
Znovu vědcem
Díky velké podpoře manželky po zlepšení svého stavu v práci vytrval a znovu začal vyučovat matematiku na univerzitě. Třicet let trvalo, než svůj zdravotní stav stabilizoval a naučil se rozlišovat bludy od reality. V povědomí studentů se tak stal „fantomem Fine Hall“ (Fine Hall je matematické centrum na Princetonské univerzitě), záhadnou postavou, která uprostřed noci čmárá po tabulích tajemné rovnice. Začal znovu pracovat na své vedecké kariéře a když začaly vycházet jeho první vědecké práce, skupina matematiků, kteří působili na Princetonské univerzitě, ho navrhla na Nobelovu cenu. Tu také v roce 1994 opravdu získal. Devadesátá léta také znamenala návrat génia. Nash byl ve skvělé formě a konečně se mohl vědě věnovat.
Na Nashovu kariéru měla zásadní vliv podpora jeho ženy Alicie. Povzbuzovala ho, když trpěl halucinacemi a chápala, že jakékoli nevýrazné zapojení do činnosti princetonské komunity matematiků Nashovi velmi prospívalo. Mimo to Alicia odvážně pracovala v muži ovládaném odvětví jako počítačová programátorka, aby materiálně zabezpečila sebe, manžela a syna. Nashovi zemřeli 23. května 2015 při vážné autonehodě. Matematik byl jedním z mála lidí, kteří dokázali paranoidní schizofrenii zvládnout a eliminovat na úplné minimum a přitom pracovat a žít plnohodnotným životem.