Své klienty obral nejméně o 200 milionů dolarů a některé malé firmy kvůli němu krachly. Strávil dva roky ve vězení za podvody s cennými papíry a na krku má dluh, který dělá 110 milionů dolarů. I tak je na roztrhání a lidé z celého světa se k němu jezdí učit, jak obchodovat. Jeden čas k němu dokonce posílala i mafie své lidi, aby od něj jeho metody obchodování a praní peněz odkoukali. O kom je řeč? O paradoxně nejlepším obchodníkovi, který po této planetě kdy chodil – Jordanu Belfortovi.
Viděli jste film Vlk z Wall Street s Leonardem DiCapriem v hlavní roli? Šokovalo vás to, co se tam dělo? Šokoval vás život burzovních makléřů, který je plný drog, sexu a alkoholu? Tak buďte v klidu. Film je slabý odvar a Belforta ukazuje v relativně ,,dobrém“ světle. Reálný životní styl opravdového Jordana Belforta byl mnohem divočejší a šílenější. I když ve filmu prý mejdany byly zachyceny opravdu věrně.
Touha po jízdním kole mu změnila myšlení
Jordan Belfort se nenarodil do nijak extra bohaté rodiny. Jeho rodina patřila do střední třídy. Sice si nemohli až tolik vyskakovat, ale úplní chudáci také nebyli. Oba jeho rodiče byli účetní. Jeho matka si později dodělala vysokou a stala se právničkou. Když bylo Jordanovi asi dvanáct let, zatoužil po jízdním kole. Jeho matka mu ale řekla, že zrovna nemá peníze a jestli to kolo opravdu chce, musí si na něj sám vydělat. To Jordana nabudilo a tehdy si sám sobě přísahal, že se stane milionářem.
Na burze
Jordanovi to ve škole vždycky dobře šlo, a tak se po střední škole rozhodl jít na vysokou, kde studoval biologii a kde získal i titul. Po absolvování školy chvilku nevěděl, co se životem. Věděl jen, že chce nastoupit do práce, kde vydělá spoustu peněz. A kam jinam jít vydělávat peníze než na Wall Street. Rozhodl se tedy stát burzovním makléřem. Složil makléřské zkoušky a šel hledat štěstí na burzu. Nastoupil jako makléř do investiční firmy L. F. Rothschild, ale po 100 dnech byl opět bez práce, protože firma zkrachovala.
Vlk z Wall Street
V roce 1990 se rozhodl založit si svou vlastní investiční firmu Stratton Oakmont. Velice brzy pochopil, že legální cestou se z něj milionář nestane, a tak začal podvádět. Svým klientům prodával bezcenné akcie, které byly naprosto k ničemu. Fakt o jejich bezcennosti si samozřejmě nechal pro sebe. Vtip je v tom, že akcie vlastní právě jeho firma, která si je jen kvůli tomu za pakatel pořídila. Jak se akcie prodávají, jejich cena roste. A když už je zisk dobrý, firma se jich zbaví, načež hodnota prudce klesne a investor pláče. Ale firma Stratton Oakmont tím nasekala miliony. Odhady praví, že takto vytahala ze zákazníků určitě 200 milionů. Belfort opravdu uměl vydělávat a především byl skvělým manipulátorem a řečníkem, který své klienty dokázal ukecat a prodat jim totální brak.
Jak žil?
Belfort učil své zaměstnance, jak se zákazníky mluvit a jak je podvádět. Byl neuvěřitelným řečníkem a dokázal své zaměstnance velice motivovat k dalším a dalším podvodům. Jeho firma se změnila v jednu velkou Sodomu. Alkohol tekl proudem a denně se vyšňupalo několik kilo kokainu. Každý den byly do kanceláří zvány prostitutky. Jak ty luxusní, tak ty levné. Belfort vydělával tak moc velké peníze, že si časem pořídil sedmdesát aut, z toho pět ferrari, dva vrtulníky a jachtu, která původně patřila Coco Chanel a kterou v Itálii Belfort potopil. Belfort byl průkopníkem v zavádění toho, čemu se dnes říká team-building, ovšem představoval si to trochu jinak. Věřil, že morálku zvedne, když zaměstnancům umožní, aby si užívali sex v práci, kdykoliv a kdekoliv je to napadne. "Pářili se pod stoly, na záchodech, v šatnách, v podzemních garážích a ve skleněném výtahu," popsal to Belfort v jednom rozhovoru.
"Naší firmě by se spíš mělo říkat Sodoma a Gomora," řekl v jiném interview. "Nebylo mnoho společností, které by měly prostitutky v přízemí, drogové dealery na parkovišti, exotická zvířata v šatnách a každý pátek soutěže ve vrhání liliputů." Když byl v New Yorku a došly mu drogy, v jednu ráno zavolal své sekretářce a přikázal jí, aby mu je poslala soukromým tryskáčem.
Létal helikoptérou nad New Yorkem tak sjetý, že musel zavírat jedno oko, protože viděl dvojitě. V Itálii potopil svoji jachtu, když přes naléhání kapitána poručil, aby vyplula do bouře. Když telefonoval se svou ženou, užíval si přitom s prostitutkami a nijak to neskrýval. Ženě to vynahradil milováním na matraci naplněné třemi miliony v desetidolarových bankovkách. Jindy se zase nudil, a tak nechal do svého auta namontovat nádrž se slzným plynem, schránkami na hřebíky, které sypal po ulicích, zásobníky oleje, který mohl vypouštět, aby pronásledovatelé dostali smyk, rušičkou radaru a poznávací značkou, na níž byl po otočení stroboskop na oslepení dalších případných pronásledovatelů. Jak sám později řekl, nic z toho nefungovalo, protože se autu až příliš rychle vybíjela baterie.
Sklapla klec aneb Největší práskač pod sluncem
O podivném obchodování investiční firmy Stratton Oakmont se začala zajímat FBI. Když stíhání na firmu prasklo, začaly se objevovat stížnosti obyčejných lidí, kteří tak přišli i o své celoživotní úspory a byli podvedeni. Nakonec spadla klec A Jordan Belfort si za své miliardové podvody měl jít sednout do chládku. Veškerý jeho majetek mu byl zabaven a v roce 1998 byl obviněn. Ve filmu se DiCaprio zachová férově a nikoho ze svých spolupracovníků neudá. Skutečný Belfort takový nebyl. Napráskal bez problému FBI úplně všechno a všechny, kteří s ním v podvodech jeli. Kvůli tak skvělé spolupráci s FBI bylo mnoho lidí zatčeno a on si vysloužil nižší trest, který mu byl zkrácen o dva roky. Ve vězení také napsal knihu o svém životě, která se stala bestsellerem a prodalo se jí několik milionů kusů. Byl podle ní natočen i slavný film.
Jak žije dnes?
Dnes se Belfort relativně uskromnil. Honosné sídlo se služebnictvem a ochrankou už nemá. Bydlí v malém domě v LA, a i když má dluh ve výši 110 400 000 dolarů, který splácí, nevede si špatně. Vlastní firmu, kde cvičí a trénuje obchodníky. Pro jeho neuvěřitelný obchodní talent se k němu jezdí lidé učit z celého světa. Jezdí po světě a pořádá přednášky. Dokonce už byl i v Praze. Opět vydělává miliony, ale tentokrát už legálně. Většina z jeho příjmů jde na splátku dluhu. I když si jsou finanční úředníci jisti, že veškeré své příjmy rozhodně nepřiznává. To by totiž nebyl on.