Slazené nápoje zvyšují riziko smrti, ale podle nové studie ani ty bez cukru nejsou o moc lepší

Studie s názvem Souvislost mezi příjmem slazených nápojů s úmrtností ze všech příčin a specifických příčin vyšla před několika týdny v oxfordském periodiku Journal of Public Health. Vědci v ní analyzovali údaje o 1 211 470 dospělých, přičemž údaje byly zaznamenávané víc než 20 let. To představuje dostatečně dlouhou dobu na to, aby byli relevantní. A bohužel také alarmující.

Mohlo by Vás zajímat:

Zapomenutý český vynález: Kostkový cukr vznikl díky lásce a říznutí do prstu

S cukrem nebo bez?

Po dobu sledování zmiňovaných 1 211 470 lidí došlo k celkem 137 310 úmrtím. Když se na ně podívali odborníci, ukázalo se, že konzumaci nápojů slazených cukrem je možné spojit s pětiprocentním zvýšením rizikem úmrtí z jakékoli příčiny. A pokud jde o riziko úmrtí na srdeční choroby, dochází k nárůstu dokonce o 13 %.

Riziko smrti se zvyšovalo s každou další dávkou slazeného nápoje vypitého denně. Mluvíme o objemu 250 ml, co je ještě méně než má klasická plechovka s 330 ml nebo malá půllitrová láhev. Lze tudíž předpokládat, že si konzumenti těchto nápojů škodí ještě o poznání víc. Ostatně u těch, kteří překračovali konzumaci čtvrt litru denně, rostou i výše zmiňovaná procenta na téměř dvojnásobek.

Pokud jde o konzumenty uměle slazených nápojů, u nich jsou rizika o něco menší, ale stejně se objevují. Hrozba úmrtí z jakékoli příčiny je zvýšena o 4 % a v případě úmrtí na srdeční nemoci jde až o 7 %.

Mohlo by Vás zajímat:

Na Matějskou pouť můžeme jen vzpomínat: Takhle vypadalo naše dětství s žužu a cukrovou vatou

Má daň z cukru smysl?

„Vysoká spotřeba jak uměle slazených nápojů, tak nápojů slazených cukrem, ukázala významnou souvislost s vyšším rizikem úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a úmrtnosti ze všech příčin,“ sumarizuje hlavní autor studie Hongyi Li z univerzity v Čeng-čou. Podle Liho by tyto informace mohly poskytnout východiska ke globálnímu snížení různých onemocnění, pokud by došlo k omezení pití slazených nápojů.

Úplně první zemí, která zavedla speciální daň z příliš sladkých potravin, bylo Norsko, které k tomu přistoupilo již v roce 1922. Další země se připojují pomalu, zatím poslední bylo v lednu tohoto roku Polsko. Jak to může vypadat, ukazuje příklad Velké Británie, kde byla v roce 2018 zavedena daň z cukru v nápojích, aby se redukovala jejich konzumace a zároveň se zlepšilo zdraví národa. Ke změně došlo hned v následujícím roku. Britské domácnosti spotřebovaly o 10 % cukru méně v nealkoholických nápojích, byť celkový objem prodeje zůstal nezměněn. Podle odborníků přešli na alternativní nápoje s nízkým obsahem cukru, nebo výrobci pozměnili recepty, aby se vyhnuli placení daně.

Ne vždy to ale dopadne takto optimisticky. Dánsko zkoušelo zdanit slazené nápoje již ve 30. letech, ale v roce 2013 došlo k jejímu zrušení. Podle webu Thejournal.ie se totiž ukázalo, nemá žádný vliv na spotřebu a navíc lidé jezdili nakupovat slazené nápoje do sousedního Německa.

Mohlo by Vás zajímat:

Velký evoluční skok: Podle nové studie člověk jako jediný živočich křičí také pro radost

Zdroje informací:

Pubmed.ncbi.nlm.nih.gov: Association between intake of sweetened beverages with all-cause and cause-specific mortality: a systematic review and meta-analysis

Dailymail.co.uk: Diet soft drinks are no better for your health than their sugary counterpart, new study suggests

TheJournal.ie: FactCheck: Do taxes on sugary drinks actually work?