Jeden z našich nejslavnějších spisovatelů se narodil v Brně, ale od roku 1975 žije ve Francii. Vzhledem k tomu, že byl zbaven československého státního občanství a jeho díla byla u nás až do revoluce zakázána, začal se považovat za Francouze a knihy už do češtiny ani nepřekládá.
Milan Kundera je autorem básní, dramat, prózy, esejí a je také překladatel. Jeho texty patří mezi nejčastěji překládaná česká díla na světě. Bohužel měl však špatné zkušenosti s neautorizovanými překlady, tak svá díla k překladům do češtiny už nesvěřuje. Dne 28. listopadu 2019 mu sice bylo vráceno české občanství, ale ani tak se jako Čech už necítí.
Vrcholná beletrie
Existuje více důvodů, proč náš národ Kunderu nezná nebo nečte. Mnozí mu neodpustili údajnou udavačskou kauzu, která se v médiích probírala mnoho let. Když už však něco do našeho jazyka přeloží, vždy se kniha skvěle prodává a patří na vrchol žebříčku české beletrie.
Strašné překlady
Kundera je známý tím, že překlady svých děl pečlivě kontroluje. Je to kvůli románu Žert, který když byl přeložen do světových jazyků a Kundera si to přečetl, zhrozil se. Kvůli svým nepovedeným překladům napsal mnoho stížností, ale nic s tím už nenadělal. Dokonce přepracoval starší francouzské překlady svých českých románů, aby se pod ně mohl podepsat a nestyděl se za to.
Komunistická éra
Od roku 1948 byl členem KSČ, po dvou letech ho vyloučili za protistranickou činnost. Kritizoval představitele strany v korespondenci. Právě tato zkušenost ovlivnila vznik slavného románu Žert. V roce 1956 mu bylo členství zase obnoveno, aby mohl být roku 1970 opět vyloučen.
Stalinistická poezie
Mnoho pamětníků mu však nemůže zapomenout státní cenu Klementa Gottwalda a že jeho první dvě básnické knížky z doby tuhé totality o Juliu Fučíkovi byly dokonalým příkladem takzvané stalinistické poezie.
Aféra
Kunderův údajný největší přešlap se týká udavačství. Tato aféra se objevila i na titulní straně deníku New York Times a u nás ji na světlo poslal historik Adam Hradilek pro týdeník Respekt. Ten prý objevil policejní záznam, podle něhož se na jaře roku 1950 dostavil Kundera na služebnu SNB a udal svou kamarádku ze studentských kolejí, že si u ní někdo uložil podezřelý kufřík. Kundera při konfrontaci vše popřel a žádal po periodiku omluvu, to odmítlo.
Postoj k Československu
Spisovatel na naši zem zanevřel a dokonce do rodného Brna ani příliš nejezdil. Mohl za to fakt, že byl roku 1979 zbaven státního občanství a až do revoluce roku 1989 se u nás nesměly jeho knihy vydávat. Svůj postoj k Československu vyjádřil v románu Valčík na rozloučenou, kde hlavní hrdina, stejně jako on, emigruje.