Facebook
Instagram
Pátou výjimečně úspěšnou ženou, kterou magazín Lifee.cz ocenil titulem SuperWoman, se stala Tereza Bartoníčková. Talentovaná vědkyně a expertka v oblasti umělé inteligence, která se svým týmem reguluje dopad digitálních technologií na naši společnost. V rozhovoru se dozvíte, jaká rizika v sobě skrývají sociální média pro nás i naše děti a jak se na internetu chovat bezpečně.
Magazín Lifee.cz pokračuje s projektem SuperWoman, ve kterém představuje výjimečně úspěšné ženy a jejich životní cesty. Rozhovory plné inspirace se dají nejen poslechnout formou podcastu, ale také pustit z videozáznamu.
Pátou SuperWoman se stala vědkyně a expertka v oblasti umělé inteligence Tereza Bartoníčková. Pro českou společnost udělala velkou věc. Založila Internetový institut a jako jeho prezidentka se věnuje tomu, jaký mají internet a nové technologie vliv na náš každodenní život a jak je můžeme využít k prospěchu společnosti.
Tento nápad vznikl během studií na Oxfordu, kde Tereza jako jediná Češka absolvovala obor Social Science of the Internet. „Říkala jsem si, že se přece něčím takovým musí někdo v Česku zabývat. Že neexistuje, aby se o to společnost nezajímala,“ vypráví v rozhovoru talentovaná vědkyně.
V naší galerii si pak můžete prohlédnout, jak vidí Terezu Bartoníčkovou svým objektivem fotografka Lucie Robinson. Originální snímky, které dokonale vystihují profesi Terezy Bartoníčkové, dotváří k dokonalosti set kovových tělových šperků a headpiece designérky Ivany Kaňovské a světlená kresba, o kterou se postaral VJ PleiOne (Ondřej Skalický). Za poskytnutí zázemí na focení děkujeme pražskému datacentru Casablanca.
Umělá inteligence neboli AI (Artificial Intelligence). Slovní spojení, které kolem nás dnes a denně proudí. Kde všude se můžeme s umělou inteligencí setkat?
Téměř všude. Nejsme si toho třeba vždy vědomi, protože ideální stav, jak využít umělé inteligence pro to, aby nám pomáhala, je takový, že probíhá, aniž bychom to věděli. To znamená, že se s ní můžeme setkat všude možně – od auta, přes kávovar, až po to, co vidíte na prohlížeči v počítači. Abych byla konkrétní – ulehčuje třeba to, jak dlouho se nahřívá mléko podle toho, jak jste předtím ohodnotili drink, který vám udělal chytrý kávovar. Nebo vám může přímo určovat, co vidíte na internetu.
Můžeme ji v běžném životě nějak zpozorovat a odhalit?
Tak zavolat se na ni nedá, ona se nehlásí… Ale většinou, když se setkáme s nějakým komplexnějším taskem nebo úlohou, kde už to není buď – anebo, ale je to opravdu něco, co se skládá z reakce na určitou situaci (např. v navigacích, kde vznikají zácpy, a tak dále), můžeme předpokládat, že tam nějaká úroveň AI funguje právě proto, aby vás ochránila třeba před nehodou deset kilometrů před vámi. Navigace zaregistruje, že v tom místě auta brzdí, stojí a tvoří se kolona. Následně vás třeba přesměruje. To znamená, že jsou to komplexnější věci, které se většinou skládají z několika kroků, a právě proto se tomu říká umělá inteligence.
Umělá inteligence není zas tak inteligentní
Protože je prostě inteligentní?
No, ona moc inteligentní není a teď doufám, že nepohorším techniky. Je to něco, co má nacvičené určité postupy a napodobuje, jak by se choval inteligentní člověk. To znamená, kdyby člověk věděl, že je před ním nehoda, asi by se jí snažil vyhnout. Pojem umělá inteligence není nic, čeho bychom se měli bát.
Nemyslíte, že bude klesat inteligence populace, když budeme čím dál víc spoléhat na tu umělou?
Já jsem v tomto velice optimistická a často se setkávám s lidmi, kteří jsou o tom vyloženě přesvědčeni. AI nám může podávat a poskytovat berličku na to, abychom se nemuseli zabývat věcmi, které za nás řeší. Myslím, že nám to umožní rozvíjet jiné oblasti lidské inteligence a zaměřit se na něco jiného, než na řešení praktických problémů. Ty už je ona schopná vyřešit, například tu dopravu ve městě. Já vidím potencionální problém jinde. A to, jak nám bude ovlivňovat prostředí, ve kterém fungujeme, ať už je to město, kávovar, lednice, nebo to, co vidíme na internetu. Tam si můžeme začít tvořit návyky, které jsou, řekněme, nelidské, tedy člověk by je neměl, kdyby neexistovala.
Jaký je podle vás hlavní nedostatek umělé inteligence?
Je to definitivně kontext. AI je vždy na něčem závislá. To znamená, že na něčem si musela vytrénovat to, co teď dělá skvěle. Ať už je to rozeznávání vzorců, nebo reakce na ně, tak se musí na něčem učit. Už jsou i určité typy, které toto nepotřebují, ale zůstáváme pořád u toho základního pojmu umělé inteligence, který se naučí na určitém datasetu.
Jak se nenechat zavést do informační bubliny
Žijeme v digitální době a jsme obklopeni digitálními technologiemi, které na nás dennodenně mají vliv. Jak se tomuto může člověk bránit? Potažmo co naše děti, které jsou tomu vystavené?
Ono je otázka, zda se tomu chceme bránit. Já jsem zastáncem regulace, zastáncem mantinelů. Zaprvé si musíme uvědomit, čemu se chceme opravdu bránit a co nám ještě pomáhá, a to je hodně individuální záležitost. Pokud bude člověk seznámen s principy technologií (například s principem toho, jak si vydělávají technologické firmy a firmy, které provozují například sociální média, atd.), tak prohlédne tou rouškou tajemna, proč se mu něco ukazuje, a něco jiného ne. Už jenom to, že se tím zabývá, je skvělý krok. Může si sám nastavit mechanismy, které ho zbaví například nějakého monotematického obklopení informacemi, jež ho nějakým způsobem může zavést do určité informační bubliny.
Jako matka dětí vnímám jako hrozbu sociální sítě. Jste vy sama jejich uživatelkou?
Já užívám sociální média vlastně všechna, co existují. Vždycky říkám, že je to pro vědecké účely, ale spíše jsem zvědavá, co mi můžou přinést a co mi po nějaké době uberou. Takže je užívám od těch nejstarších, tradičnějších, jako je třeba Facebook, až po ty úplně nové, které bych ani z pohledu bezpečnosti nedoporučila používat – například TikTok.
Sociální média znají i váš psychologický profil
Z jakého důvodu? Konkrétně u toho TikToku.
Oproti sociálním médiím, která jsou pod drobnohledem Evropy a Ameriky, TikTok pochází z asijského kontinentu, kde se nebojí technologii využít pro cokoli, co se jí může hodit. TikTok, stejně jako všechny moderní sociální média, má i jeden z modelů toho, jak nalákat uživatele, založený na filtrech. To znamená na mapování vašeho obličeje. A když mu povolíte přístup do vašich kontaktů, tak o vás může vědět všechno.
To je děsivá představa. Také z důvodu, že někteří uživatelé o tom nemají asi ponětí...
Spousta sociálních médií, aby přizpůsobila obsah, který na nich sledujete, tomu, jak fungujete a co cítíte (a co chcete a nechcete vidět, ať už tematicky, anebo náladově – a to opravdu jako v jaké jste náladě), tak trošku zastírá a dělá, že to nevidí, protože by vás to mohlo vyděsit. V minulosti už to byl třeba přílišný targeting reklam na člověka. Až tak, že to lidi vyděsilo. Takže oni to trošku zakrývají, aby nevyvstala obava o ochranu citlivých dat lidí. A když říkám citlivých dat, tak myslím i něčeho jiného, než je vaše jméno a kraj, ve kterém žijete. Mám na mysli to, co na vás zjistí maximálně váš psychiatr.
Podle čeho konkrétně to zjistí?
Podle pohybu vaší ruky, podle toho, jak rychle konzumujete obsah, co sdílíte za obsah a tak dále. A ten TikTok se tím netají. On vám vlastně naservíruje úplně všechno, co o vás ví, během týdne, týdne a půl. Během deseti dní vás má přečtené jak tematicky, tak co se týče duševního, psychologického profilu. To je například něco, na co si myslím, že bychom si měli dávat pozor...
Co dalšího Tereza Bartoníčková v rozhovoru prozradila:
- Jak naučit děti chování na sociálních sítích
- Proč nenazývat sociální média sociálními sítěmi
- Zkušenosti, které si odnesla z působení v Googlu
- Proč založila Internetový institut
- Jaké má pracovní vize a proč by chtěla pěstovat květiny
- Jestli je fyzická krása v zaměstnání pro ženy výhodou
- Jakou vlastnost by si na den vypůjčila od hrdinů Marvelovek
Související články
