Cévní mozková příhoda během života postihne jednoho ze šesti lidí, každých šest vteřin jí někdo na světě podlehne. Jedná se tedy o velmi časté onemocnění, ve vyspělých zemích se nachází na předních místech v žebříčku příčin úmrtnosti. U nás je úmrtnost dokonce dvakrát vyšší, než je evropský průměr.
Jak poznat mrtvici
Cévní mozková příhoda, nazývaná také mrtvice, iktus, mozková příhoda nebo mozkový infarkt, nastává tehdy, když se přeruší průtok krve do mozku. Tím dochází k jeho nedostatečnému prokrvení a následnému poškození. Ve třech čtvrtinách případů tento stav způsobí krevní sraženina. Další příčinou je náhlé krvácení do mozku, praskne-li jedna z mozkových cév.
Mrtvice má řadu příznaků lišících se podle toho, která část mozku je zasažena. Spolehlivě ji lze rozpoznat jednoduchým testem tří základních příznaků, jež se u nemocného projeví – pokles koutku úst, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči. Pokud se objeví byť jen jeden z těchto příznaků, je nezbytné neprodleně přivolat záchrannou službu.
Čím dříve se totiž zahájí léčba, tím větší je šance poškození mozku minimalizovat. V případě rychlého poskytnutí pomoci je již v první hodině naděje na uzdravení až 70 %.
Rizikové faktory
Za vznikem cévní mozkové příhody stojí několik rizikových faktorů – vysoký krevní tlak, kouření, pití alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, cukrovka nebo také užívání hormonální antikoncepce. Rizikovým faktorem je i věk postiženého.
Dle statistiky ZP MV ČR se s cévní mozkovou příhodou léčí nejvíce klienti v seniorském věku. Nevyhýbá se nikomu, týká se jak mužů, tak žen. Stejně důležité jako rychlé zahájení léčby, je také včasné započetí rehabilitace. Pomůže zmírnit, v lepším případě i zcela eliminovat následky mozkové mrtvice. Proces zotavování pak závisí na míře postižení, může trvat několik týdnů až měsíců. U pacientů, kteří mozkovou mrtvici již jednou prodělali, se zvyšuje riziko, že u nich udeří znovu. Dodržování zdravé životosprávy a vyhýbání se rizikovým faktorům by proto mělo být samozřejmou součástí životního stylu.