Císařovna Marie Terezie ve své době hýbala Evropou. Dnes v nás vzbuzuje vášně u obrazovek ve stejnojmenné televizní minisérii, a to nejen pro vcelku věrné přiblížení historie, ale i pro výpravné kostýmy.
Krása velkolepých oděvů v televizní sérii odráží styl tehdejšího dvora, u něhož probíhal pozlátkově dokonalý život. Nádherné róby jsou tak součástí vizuálně přitažlivých detailů a dělají tento miniseriál přitažlivým nejen pro milovníky historie.
Nenápadný detail
Slovenský kostýmní výtvarník Ján Kocman se své úlohy zhostil vskutku bravurně. Ostatně inspiraci k nákladným róbám hledal ve starých knihách, archivech či muzeích a všude tam, kde se mohl setkat s dobovými prvky z časů Marie Terezie. "Mimo jiné jsem navštívil například Klenotnici v Hofburgu ve Vídni a studoval jsem díla dvorních malířů Karla VI., jako třeba Martina Meytense. S režisérem Robertem Dornhelmem jsme se ale dohodli, že historii si vezmeme spíše jako inspirační zdroj a pokusíme se mladou Marii Terezii zobrazit tak, aby byla blízká současnému divákovi a aby se s ní dokázal ztotožnit," svěřil se už během první série.
Běžného znalce historie by nejspíš taková maličkost ani nenapadla, ale při výrobě kostýmů pro konkrétní členy dvora, zejména císařovnu, se pracovalo i s barvami. Věděli jste třeba, že skutečná Marie Terezie milovala modrou, jejíž tóny odrážely životní etapy této jedinečné panovnice? I proto byla ústřední róbou první série právě ta modrá.
Ve druhé sérii osobnost panovnice "potemní" a kostyméři se tomu přizpůsobili. "Proto jsme i vizuální stránku a barevnost potemňovali. Kromě pár výjimek uvidíme panovnici převážně v tmavé barvě," doplnil Ján Kocman.
Další detaily se skrývají v umění takový oděv správně vynést. To ale předpokládalo dokonalou řemeslnou práci kostymérů, která zajistila, že vše sedlo do nejmenšího švu.
Přes půl Evropy
Při výrobě dobových kostýmů hrály důležitou úlohu i materiály. Aby obraz působil autenticky, velkou část látek produkce nakoupila v italských Benátkách u firmy specializující se na historické tkaniny. Snadné to nebylo ani s botami či punčochami. Ty se vyráběly na míru ve Španělsku. Část kostýmů se šila na strojích, ale některé části bylo třeba zpracovávat ručně. "Kostýmy vznikaly v Praze na Barrandově, kde sídlila naše produkce. Bylo to i tím, aby následně zůstaly v produkci a daly se ještě dál použít," dodal Ján Kocman.
Fascinován umem tvůrců kostýmů byl i herec Vojtěch Kotek, který si v obou řadách Marie Terezie zahrál manžela panovnice Františka Štěpána. "On zakládal různé manufaktury, a to i textilní. A jelikož naše švadleny šily i během natáčení, třeba i na zámku v Kroměříži, tak já jsem vždycky ráno chodil do těch komnat, kde se šilo, a představoval jsem si, že jsem vážně ten František Štěpán a choval jsem se k nim trošku jako dráb. Ne, ale vážně, ty holky si opravdu hodně a hodně mákly," zavzpomínal na natáčení Vojtěch Kotek.
Pár čísel
V první sérii se předvedlo přes dva a půl tisíce kostýmů, ve druhé jich pěkná řádka přibyla. Cena těch nejdražších z obou sérií se vyšplhala až na dvě stě tisíc korun. Tvůrci rovněž nechali vyrobit přibližně pět set paruk. Zejména dámské šaty se pyšnily velkou zdobností, ke které dopomáhaly různé aplikace jako korálky, perličky a všelijaké další ozdoby. Celkem jich bylo použito téměř osmnáct tisíc kusů.
Pokud jde o spotřebu látky, ta se samozřejmě různí podle typu oděvu. Asi nejvíce jí padlo na dámské toalety, a to přibližně celých deset metrů pouze na vrchní část, protože jak známo, v době baroka se oblečení vrstvilo. Je tedy třeba připočítat ještě další části, které dohromady, podle nákladnosti róby, mohly vážit i deset kilogramů. Není tak divu, že se dámy v této době neobešly nejen při oblékání, ale ani při svlékání bez pomoci.
NA NEJKRÁSNĚJŠÍ RÓBY ZE SÉRIE O MARII TEREZII SE PODÍVEJTE DO GALERIE:
TIP REDAKCE: Na valtickém zámku, kde se série natáčela, proběhla po skončení první řady výstava kostýmů. A letos ji tu zopakují. Rozšířenou výstavu budete moci navštívit od Velikonoc až do 6. prosince 2020.