Italský židovský chemik a spisovatel, který se proslavil románem Je-li to člověk z roku 1947. Kniha vypráví o jeho věznění v koncentračním táboře Osvětim, o hrůzách, které zažil a o naději, jež ho držela nad vodou po celou dobu tohoto utrpení.
Italský spisovatel Primo Levi se narodil v Turíně roku 1919 do rodiny Cesara a Ester Leviových. O dva roky později se mu narodila sestra Anna Marie.
Studium chemie
Studoval na prestižním gymnáziu od roku 1934. Po maturitě nastoupil na turínskou univerzitu, kde vystudoval v letech 1937-1941 chemii. Zpočátku na fašismu neviděl nic zlého, proto roku 1933 vstoupil mezi Avantgardisty, což bylo hnutí pro mladé fašisty.
Strana akce
Brzy však pochopil, o co se v této ideologii jedná a roku 1942 vstoupil do Strany akce, což bylo ilegální hnutí, které obstarávalo styk dalšími protifašistickými organizacemi.
Partyzánský oddíl
Když Německo začalo okupovat Itálii, přihlásil se také do partyzánského oddílu. Bohužel byl však roku 1944 zajat a jelikož byl Žid, okamžitě ho poslali do pracovního tábora v Osvětimi, kde pracoval v průmyslovém komplexu Buna.
Strastiplná cesta domů
Bylo to neuvěřitelné, ale Primovi se podařilo přežít a po osvobození tábora se dostal do ruského tábora pro bývalé nacistické vězně a po kapitulaci Německa a sebevraždě Hitlera po dlouhé a strastiplné cestě doputoval domů. Jel vlakem přes Ukrajinu, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Německo a zase zpět do rodného Turína.
Komplex přeživšího
Dva roky po konci války se Primo Levi oženil Luciou, s níž vychovával dvě děti. Začal pracovat ve výzkumné laboratoři a psát knihu o svých zážitcích z lágru hrůzy. Bohužel však trpěl komplexem přeživšího, to znamená výčitkami svědomí těch, kteří přežili smrtící prostředí a likvidační selekci a teď se ptají, zdali to nebylo na úkor jiných. Své démony neunesl a v 67 letech spáchal sebevraždu.