Pocházela z chudé dělnické rodiny, která neměla na růžích ustláno. Toužila však po kariéře herečky a k tomuto snu vedla trnitá cesta. Greta se ale nevzdala a stala se hollywoodskou hvězdou.
Herečka, vlastním jménem Greta Lovisa Gustafsson, se narodila ve Švédsku a od malička toužila být hvězdou první velikosti. Pocházela však z chudé rodiny. Ve třinácti opustila dívčí školu a o rok později jí zemřel otec. Musela si tedy začít vydělávat.
Myčka vlasů
Začínala jako myčka vlasů u kadeřníka, poté prodávala klobouky v obchodním domě. Tam si jí také všimla klobouková firma a nafotila s ní katalog na klobouky. Díky tomu se dostala do hledáčku režiséra Erika A. Petschlera, který jí nabídl první malou roli v komedii Luffar-Petter.
Filmové začátky
Poté se Greta rozhodla studovat herectví na švédské herecké akademii, kam začala chodit roku 1922. Tak poznala slavného režiséra Mauritze Stillera, který se rozhodl udělat z ní hvězdu. Tvrdil, že je zvláštní fotogenický typ, proto by se skvěle hodila do filmu Gösta Berling, kde nakonec získala malou, ale zásadní roli. Poté přišel film Ulička, kde není radosti. Tam si zahrála s kolegyní Marlene Dietrichovou.
Fascinace Hollywoodem
I přesto, že vůbec neuměla anglicky, fascinoval ji Hollywood a rozhodla se v něm prosadit. Roku 1927 odcestovala do USA, kde pracovala pro firmu Metro-Goldwyn-Mayer.
Němý film
Kvůli jazykové bariéře začínala na němém filmu, kterých natočila asi deset. Poté ale zazářila i ve filmu mluveném. Její lehký evropský akcent a posmutnělý výraz z ní udělal jednu z nejobsazovanějších hollywoodských hvězd.
Lhostejný dojem
Největší úspěch měla Greta ve 30. letech 20. století, kdy hrála v každém lepším filmu. Na diváky působila lhostejným dojmem a smutným hereckým projevem. Do toho její charisma a erotický nádech byly jasnou volbou pro obsazování do rolí.
Konec kariéry
Greta Garbo však kariéru ukončila velmi brzy, v podstatě s příchodem 2. světové války. Roku 1954 obdržela Oscara za celoživotní tvorbu.