Každý, kdo tuto skvělou herečku viděl hrát, musí uznat, že její projev působil lidsky a přirozeně. Mnoho postav, které ztvárnila, obdařila prostotou, laskavostí a mateřskou starostlivostí. A to sama děti nikdy neměla.
Motlová se v mládí na přání rodičů vyučila zdravotní sestrou a toto povolání nějaký čas vykonávala. Ve skrytu duše ale toužila okusit herectví, a tak se po čase přihlásila na Pražskou konzervatoř. Po jejím absolvování působila v několika divadlech a posléze zakotvila ve Studiu Národního divadla.
Vyhazov z Národního
Její kariéru ale poznamenala nízká sebeláska. Marie se neměla ráda, vadilo jí, jak vypadá, a tak z lítosti sahala po alkoholu. Kvůli problémům s pitím byla odejita z Národního divadla a musela se vrátit zpět do menších divadel.
Slavná Homolková
Vyhledávanou herečkou byla Motlová zejména v sedmdesátých letech, ale největšího diváckého ohlasu se jí dostalo až poté, co ji režisér Jaroslav Papoušek obsadil do role babičky Homolkové. V úsměvné trilogii si tehdy zahrála po boku Heleny Růžičkové, Františka Husáka a Josefa Šebánka. Po úspěchu Homolkových se objevila například v roli hospodyně primáře Sovy v Nemocnici na kraji města či v úloze svérázné výkupčí lahví v seriálu Žena za pultem.
Trápila ji ošklivost
Podle mnohých, kteří herečku znali, jí zničil život alkohol a zejména pak to, že byla nešťastná ze svého vzhledu. Uvědomovala si, že nemá hezký obličej, je příliš malá a korpulentní. A jistý podíl na jejím smutku měl zřejmě i fakt, že ačkoliv byla vdaná, neměla děti. Dle slov její přítelkyně, herečky Antonie Hegerlíkové, navíc neuměla hospodařit s penězi a vše, co měla, ihned utratila.
Velké utrpení
K závěru života mučily Motlovou otékající nohy a otevřené bércové vředy, které jí ztěžovaly chůzi. Do hereckého nebe odešla 26. srpna 1985 v sedmašedesáti letech.