Advokátku Adélu Hořejší nejspíše znáte z nejsledovanější porodnické kauzy, která hýbala Českem. Zastupovala v ní prezidentku Unie porodních asistentek Ivanu Königsmarkovou. Hořejší se také snaží dosáhnout toho, aby ženy byly svobodné bytosti se svobodnou duší.
Zakladatelkou projektu Žena v zenu je Lilia Khousnoutdinová spolu s koordinátorkou Petrou Schwarz Koutskou, kameramankou Veronikou Hejnovou a produkční Michaelou Cáskovou. Tyto dámy vám představí příběhy dvaapadesáti silných žen, které se dokázaly vyrovnat s nástrahami genderových stereotypů, pomluvami nebo s velkou negací okolí.
Díky emotivním videím jsme již měli tu čest seznámit se s zakladatelkou Lilií Khousnoutdinovou i její kolegyní Petrou Schwarz Koutskou, herečkou Kristýnou Leichtovou nebo kontroverzní autorkou Ninou Špitálníkovou. Také jsme se podívali pod pokličku velmi známé spisovatelce a novinářce Báře Nesvadbové. Řada přišla i na energickou moderátorku Lenny Trčkovou, slavnou moderátorku Gábinu Partyšovou a charismatickou slovenskou herečku Vlastinu Svátkovou. Zajímavé jsou také příběhy bývalé disidentky Jarmily Johnové, političky Magdaleny Davis nebo mediátorky Kateřiny Bělkové.
Ideální svět podle Adély Hořejší
Adéla Hořejší se věnuje právu, protože věří v jeho podstatu – rovnost, svobodu a integritu člověka. Myslí si, že ideální svět by měl být postaven na partnerských vztazích svobodných lidí.
Už od studií ji zajímala psychologie, ale nakonec se rozhodla pro právo, které základní hodnoty, tedy i mezilidské vztahy, chrání. Adéla se snaží tento spíše racionální obor propojovat s emocemi a vlastní intuicí. Vždy poslouchá svůj vnitřní hlas.
Násilí vůči ženám
„Mnoho žen trpí po porodu traumatem, některým je dokonce diagnostikována poporodní deprese, to vše však není důsledkem porodu, ale právě porodnického násilí,” myslí si Hořejší. Násilí vůči ženám je na legislativní úrovni a zkušenost s ním se pak neblaze podepisuje na ženině sebevědomí či vztahu s partnerem.
Ženy, bohužel i v demokratickém světě, čelí často společenským překážkám, které je v jejich životech omezují a někdy mají i násilnou podobu. A to je i případ porodnického násilí, jehož konkrétní projevy jsou dokonce legitimizovány systémem a veřejnosti představovány jako zdravá péče. Nejen samotná zkušenost s porodnickým násilím, ale i následné popírání prožitků rodící ženy vede k traumatům, která ovlivňují její další život, vztah k sobě samé, partnerovi i dětem.
Kontrola rodící ženy
„Vstupním paradigmatem (nejen) porodnického systému je obraz ženy jako kontrolované pasivní bytosti, která má být hlavně poslušná. Já se snažím vnést do prostoru perspektivu ženy jako svobodné bytosti se svobodnou duší, tělem i sexualitou,” vysvětluje Adéla v pořadu Žena v zenu.
Adéla Hořejší zastupuje ženy, které se rozhodly prožité porodnické násilí vymezit. „Sama jako žena cítím smutek v té sdílené a transgenerační bolesti. Kontrola nad reprodukcí je totiž kontrolou nad životem ženy,“ říká.
Čekání na autonomii ženy
Nejvíc ji zaskočilo, když představitelé porodnické společnosti zaútočili během pracovních jednání o odborných tématech na její děti a soukromí, místo věcných argumentů přišlo zastrašování. „Mateřství je nejzranitelnější oblast, děti se samy bránit nemohou a je na vás jim zajistit bezpečí. A když máte pocit, že jejich bezpečí je narušeno vaší prací, znejistí to i vás,” vysvětluje Hořejší.
V České republice, stejně jako v dalších postsocialistických zemích, není postavení žen optimální, na Západě je již autonomie ženy větší samozřejmostí. A Hořejší se snaží, aby to tak bylo i u nás. Sama čerpá sílu a radost hlavně ze vztahu s manželem, se kterým žije dvacet let, ale také ze vztahu s dětmi a přáteli.
Na celý rozhovor s Adélou Hořejší se podívejte v úvodním videu!
Zdroj náhledové fotografie k článku: Se souhlasem projektu Žena v zenu.