Už jste navštívili nově zrekonstruované pražské náplavky?

Pražané si už dávno oblíbili náplavky zejména pro nákupy na sobotním farmářském trhu, odpolední procházky, rozmanité kulturní akce nebo jen večerní drink a posezení s přáteli. Oblast kolem řeky u Rašínova a Hořejšího nábřeží navíc prošla v předminulém a minulém roce rozsáhlou rekonstrukcí, která dala v prostorách nábřežních zdí vzniknout tzv. kobkám nabízejícím návštěvníkům ještě bohatší program. Na obou náplavkách se od loňského podzimu postupně otevřelo celkem 6 kobek na Rašínově nábřeží, kde jsou gastro provozy, galerie, bary, a 2 kobky sloužící jako veřejné WC. Na Hořejším nábřeží potom 9 kobek, kde jsou gastro provozy, galerie, dílny, bary a komunitní/kurátorská Kobka č.17 a 2 kobky sloužící, jako veřejné WC. Všechny kobky jsou klimatizované, vybavené topením i protipovodňovým opatřením.

Do kobek na Pražských náplavkách se vrátili buď původní nájemci, nebo byly loni nabídnuty soukromým zájemcům o pronájem ve výběrovém řízení. Ve svém provozu tak bude pokračovat Pražská paroplavební společnost, která zde bude provozovat galerii spojenou s historií Vltavy, vody a paroplavby, a v činnosti hodlá pokračovat i Bajkazyl.

Kobky nabízejí zábavu, vzdělávání i skvělé jídlo

Na každou kobku byl vypsán záměr, který určoval, zda by se v ní měla nacházet kavárna, bar nebo galerie. Smlouvy s nájemci uzavírá společnost Trade Centre Praha (TCP) na dobu neurčitou. V případě migrujících lodí, jako je například Cargo Gallery, aktuálně zaparkovaná na Hořejším nábřeží, se místo pronajímá na třicet dní. Pozice Cargo Gallery se tak brzy přesune za botel Admirál.

„Jsem rád, že se náplavky těší takové oblibě a že se podařilo vybrat zajímavou skladbu provozovatelů. Je tu k dostání dobré jídlo, k dispozici jsou zajímavé bary a návštěvníci mohou využít také různé vzdělávací a volnočasové aktivity. U řeky se dá příjemně strávit celý den, opravdu každý si tu přijde na své,“ řekl Jan Chabr, zastupitel hlavního města Prahy a radní pro správu majetku. „Výběrem nájemníků jsme se snažili najít také rovnováhu mezi návštěvníky a sousedy a přidat dosavadnímu zábavnímu prvku větší hodnotu.“

Například Kobku číslo šest vede Tiskárna na vzduchu, která svůj prostor pojmenovala Lab a která zde otevřela zero waste bistro. Lab spolupracuje s lokálními dodavateli surovin a v jejich nabídce občerstvení se projevuje důraz kladený na minimalizaci odpadu.

Kobku číslo 16 provozuje pod názvem DOK16 Městská knihovna v Praze. Nejedná se o standardní pobočku knihovny, ale o sousedskou dílnu, která je otevřena všem, kdo chtějí poznat radost z práce vlastních rukou, komu chybí doma vlastní nářadí nebo chce jen sdílet radost z tvoření. Přestože si zde nelze knížky půjčovat, vracet ani rezervovat, knihy budou nabízeny a to formou „čtenáři čtenářům“ nebo na principu knihobudek.

Dílna se zájemcům otevře také v kobce s číslem 10. Sympatická kavárna, nabízející čepované pivo z Pivovaru Kamenice nad Lipou nebo vyladěnou kávu Puro Fairtrade Coffee, otevře své vnitřní prostory všem, kteří si potřebují něco vyrobit nebo opravit a nemají kde a čím.

V Devítka kobce si mohou návštěvníci vychutnat výbornou kávu, míchané drinky či domácí limonády. Podávají se tu taky sandwiche a zákusky a každý víkend se tu koná grilovačka. Aktuálně v kobce číslo devět navíc probíhá výstava děl mladého malíře a sochaře Martina Prachaře.

„Jsme rádi, že se po přísných karanténních opatřeních na náplavky postupně zase vrací život. Jednotlivé provozy se otevírají a návštěvníci se seznamují s novým designem architekta Jana Jandy,“ řekl Petr Hozman, kurátor náplavek ze společnosti TCP. „Jako kurátor se v rámci svých pracovních povinností snažím setkávat nejen s jednotlivými nájemci, kteří jsou otevřeni i vzájemné spolupráci a smysluplnému propojení svých aktivit.“

Trhy a zajímavé akce budou nově i na Hořejším nábřeží

Trochu pomaleji ožívají prostory na smíchovském břehu Vltavy. Pražané si teprve zvykají na to, že náplavka není jen oblíbenější Rašínovo nábřeží, ale i část pod tím Hořejším. Smíchovský břeh je přitom oázou klidu a nabízí výhled na historickou dominantu Prahy Vyšehrad a unikátní Železniční most. I zdejší korzo bude určeno relaxaci, procházkám a možná i akustickým koncertům. V kobce číslo 17 bylo navíc vybudováno komunitní centrum, které provozuje Radnice Prahy 5. Prostor bude zasvěcen veřejným akcím, jako jsou výstavy, besedy nebo autorská čtení. Od půlky července by se zde měla konat například výstava pod kuratelou Františka Ortmana a Petra Hozmana za účasti celé řady umělců zvučných jmen.

„Hořejší nábřeží bylo dříve opomíjeno, což je dáno horší dostupností z centra města, ale i nižší intenzitou slunečního svitu na této straně řeky. S otevřením rekonstruovaného Železničního mostu by se však mohla situace změnit,“ říká Petr Hozman. Ten zároveň prozradil, že by náplavku mohly již na přelomu července a srpna oživit nejrůznější společenské akce a trhy. „Zatím je to ve fázi projektu, mělo by se jednat o maximálně čtyřicet stánků. Chceme se držet jisté unifikace a pracovat pouze s černou, béžovou a bílou barvou. Velký důraz je třeba klást na bezpečnost, a nejen proto intenzivně spolupracujeme s Policií České republiky a odborníky, kteří se specializují na tzv. crowd safety management,“ dodává Petr Hozman.

Na Rašínově nábřeží budou ve zrekonstruovaných prostorách dále působit společnosti Zyos nebo Avoid Gallery, na Hořejším nábřeží Kavárna Cibulák.

Náplavky by neměly být jen místem zábavy a spotřeby. Město i jejich správce myslí i na ekologickou udržitelnost a bezpečnost návštěvníků. Po rekonstrukci technického zázemí kobek prostory už odpovídají hygienickým standardům současnosti, ve třech rekonstruovaných kobkách byly vybudovány toalety. Oproti dřívějšku bude kladen také větší důraz na bezpečnost davu shromažďujícího se na náplavkách nebo na označení únikových východů.

„Strategie pro budoucí využití náplavek byla připravena především s ohledem na život Pražanů. Je mým cílem, aby v centru Prahy vznikla volnočasová zóna, kterou budou opakovaně navštěvovat občané všech věkových kategorií a rodiny s dětmi,“ dodává Jan Chabr.

Celková koncepce vyvýšených nábřeží začala vznikat už v roce 1841 jako ochrana proti povodním. Mohutné zdi nejoblíbenější části na Rašínově nábřeží byly dokončeny v roce 1910. V minulosti však prostor kolem řeky nesloužil pro kulturní vyžití Pražanů, ale lidem, kteří se živili vorařstvím.

Ještě okolo roku 2006 na březích Vltavy parkovala auta. Náplavky, jak je známe dnes, se k životu začaly pomalu probouzet v roce 2009. Tehdy se však ještě stále jednalo o pár ojedinělých akcí. Spolu s novou koncepcí pražských břehů vznikla v roce 2014 funkce Městského správce nábřeží, kterým se stala společnost Trade Centre Praha a která vnesla do života u řeky řád.