Velká Sfinga v Gíze, která chrání pyramidy. Toto jste o ní možná netušili

Dlouho byla pod pískem a koukala jí jen hlava. Teprve v roce 1905 byl odstraněn písek a bylo odhaleno celé tělo Sfingy.

Sfinga je jednou z mála staveb starověkého Egypta, která na svém povrchu nemá žádné nápisy. Dodnes nebyl na povrchu Sfingy nalezen ani jeden znak.

Sfinga se stala symbolem úřadu krále v Nové říši a někteří faraoni nechali postavit chrámy v oblasti kolem sfingy. Faraon Amenhotep II. nechal postavit chrám z hliněných cihel na severovýchod od Sfingy, zatímco Ramses II., který je považován za jednoho z nejproduktivnějších stavitelů starověkého království, nechal postavit žulový oltář mezi jejími tlapami.

Mohlo by Vás zajímat:

Legendární Rudolf Hrušínský nejstarší: Před smrtí se rozhádal s dlouholetým kamarádem Josefem Kemrem

Ramses byl také prvním panovníkem, který nechal Sfingu z písku vykopat. Jednoho dne, než se stal faraonem, prý u Sfingy usnul. Ve snu se mu zdálo, že na něj Sfinga mluví a říká mu, že když ji vykope, stane se faraonem Egypta. Ramses svůj sen poslechl, nechal Sfingu vykopat a faraonem se opravdu stal.

Chybějící nos – nejprve se mělo za to, že Sfinga ztratila svůj nos kvůli Napoleonovým mužům, ale kresby z 18. století odhalují, že nos Sfinze chyběl již před jejich příchodem. Má se tedy za to, že nos Sfinze odstřelili Turci.

Nebyly objeveny žádné texty, rukopisy, nápisy ani jakékoliv znaky, které by vypovídaly něco o tom, kdo Velkou Sfingu v Egyptě postavil. Někteří archeologové a egyptologové mají o její stavbě různé teorie, ale neexistuje žádný důkaz, a tak účel Sfingy zůstává tajemstvím.

Uvnitř Sfingy a pod ní jsou 3 chodby a jedna z nich – „Osiridova hrobka“  - je jedním z nejúžasnějších objevů spojených se Sfingou. Nachází se 95 stop pod povrchem za zadní částí Sfingy a je považována za místo posledního odpočinku egyptského boha Osirida.

Sfinga je považována za astronomický monument a geologické nálezy naznačují, že mohla být vytesána někdy před 10 000 lety př. n. l. v období Věku lva, které trvalo od roku 10 970 do 8810 př. n. l.