Než se do Evropy začala dovážet bavlna, byl zdejším rostlinným textilním materiálem číslo jedna len. Vyzkoušet můžete i jeho alternativy, jako jsou konopí a ramie.
Historie lnu
Lidstvo zná len jako materiál - původně jen v podobě nezpracovaných vláken vytažených ze stonků - nejméně 30 000 let. Staří Egypťané jej pěstovali ve velkém množství, do lněných tkanin mimo jiné zabalovali mumie. Plachty římských lodí byly lněné. V Evropě se len pěstuje zhruba od raného středověku až do současnosti.
Oblíbenost
Jak se ale lnu daří v moderní globální době, které kralují levná bavlna a umělá vlákna? Nic moc, popravdě. Na vině je hlavně malá výtěžnost a tím pádem vyšší cena: na stejné ploše vypěstujete až třikrát víc bavlny než lnu. Len je sice odolnější než bavlna a má další skvělé vlastnosti, ale v některých ohledech je bohužel naopak horší – lněné látky se víc mačkají a bez dalších úprav (mísení s jiným materiálem, povrchová úprava) jsou škrabavé.
Vlastnosti lnu
Len je rostlinný materiál tvořený cca ze 70 % celulózou. Při testu hořením se chová stejně jako bavlna, tj. je cítit podobně jako hořící dřevo nebo papír, po dohoření ještě chvíli žhne a zbude z něj jemný šedý popel.
Len je na dotyk chladivý. Může za to mimo jiné jeho tepelná vodivost (stejný efekt, jaký se v mnohem větší míře projevuje u kovů). V létě je lněné oblečení pocitově chladivější než bavlněné. Lněné látky jsou v porovnání s bavlněnými o něco tužší, takže len se také tolik nelepí na zpocenou kůži.
Lněné vlákno je samo o sobě málo elastické, proto se lněné látky tolik mačkají. Mačkavost je možné snížit příměsí elastanu nebo viskózy a také dalšími úpravami látek, ale u lnu se lehce pomačkaný vzhled pokládá za přirozený. Je pevnější než bavlna a také pro něj platí, že mokrý je pevnější než suchý. Znamená to, že dobře snáší praní a ždímání a může se sušit pověšený, aniž by se zdeformoval – s výjimkou řídce pletených a tkaných látek.
Len se při praní také sráží jako bavlna a zároveň praním měkne. Původně tuhé lněné kalhoty nebo šaty budou po několika vypráních mnohem příjemnější na nošení. Snáší styk se zásaditými látkami, ale špatně odolává kyselinám. Lze jej prát v běžných pracích přípravcích nebo třeba jádrovým mýdlem. U lněných směsovek je samozřejmě potřeba přizpůsobit péči všem obsaženým materiálům. Len můžete bělit savem.
Len snáší velmi vysoké teploty a může se proto vyvařovat, žehlit na nejvyšší nastavení na žehličce a napařovat. Dobře absorbuje vlhkost a schne rychleji než bavlna. Rychlost schnutí ale záleží i na struktuře látky. Dobře přijímá barvu a dá se barvit i doma, a to barvami určenými na rostlinné materiály,
Nezadržuje pachy tolik jako umělé materiály a je dokonce o něco lepší než bavlna – je to skvělý materiál na letní túry po přírodě, kde si můžete oblečení přemáchnout maximálně v potoce. Len neláká moly. Vlhký může plesnivět, ale je odolnější než bavlna.
Konopí a ramie
Mezi další lýková vlákna patří také konopí, juta, ramie, kenaf nebo kopřiva. Zpracovávají se v podstatě stejně jako len a mají i podobné vlastnosti.
Konopí je ekologické (při pěstování nepotřebuje stříkat, protože ho nenapadají škůdci), má vynikající izolační vlastnosti, je skvěle prodyšné a má antibakteriální účinky.
O něco dostupnější je oblečení z ramie, které koupíte i v řetězcích. Ramie, lidově čínská tráva, patří do stejné čeledi jako kopřiva (která se ostatně také dá zpracovat na textil). Pěstuje se převážně v Číně. Příze z ramie je jemná a přitom pevná, má hedvábný lesk a příjemný omak, jen je náchylná k chlupatění (proto je lepší mercerovaná ramie). Často se mísí s bavlnou nebo lnem. O oblečení z konopí a ramie pečujte jako o lněné. U ramie se řiďte také vzhledem samotného materiálu – často se z ní tkají jemné, řídké látky, které nesnesou tak drsné zacházení jako například lněný kepr.
Orientovat se v materiálech není vůbec snadné, proto si prolistujte novou publikaci Vše, co jste chtěli vědět o módě, která vás zasvětí do světa módy, střihů a materiálů.