Výrazná úspora za platby energií, přitom tak jednoduchá

Poměrně málo se však mluví o tom, že existují vyspělé evropské státy, kde jsou zvyklí nepřetápět i bez energetické krize. V anglických venkovských domácnostech se často vůbec netopí a jediným zdrojem tepla bývá sálající krb. Proto u každého křesla naleznete pléd a pod nohama dvě vrstvy koberců. Standardem je nosit teplé oblečení a v noci pořádnou peřinu. Britské ministerstvo zdravotnictví přišlo v roce 2014 s analýzou, podle které se lidé doma cítí nejlépe při teplotě mezi 18–20°C. Když se ale obléknou, není problém ani 16°C. Britové jsou zkrátka zvyklí na chladné počasí, a mnohem raději, než teplo mají peníze na kontě. Doma se proto z vlastní vůle víc oblečou a „hřejí“ je pak jejich úspory.

Podobné chování mají ale i národy, které jsou během roku zvyklé na vysoké venkovní teploty. Španělé a Portugalci doma běžně nosí doma teplé oblečení během zimního období. Potvrzuje to i Češka Barbora Tučková z Porta: „Mnoho portugalských domácností nemá vůbec zavedené centrální topení. Není tedy výjimkou, že teplota v některých místnostech přes zimu klesne i na 14 °C, což bývá běžná zimní venkovní teplota. V obývaných místnostech používají Portugalci přímotopy nebo speciální plynové teplomety.“

Z těchto národů bychom si měli vzít příklad. Regulací teploty o jeden stupeň totiž můžeme snížit energetické nároky domácnosti zhruba o 6 %. Výrazný vliv na teplotu v místnosti má faktor, který bychom možná nečekali. Je jím volba podlahové krytiny, která v kombinací se sníženou teplotou může vést i k několikatisícové úspoře ročně. Nejvhodnější krytinou je z tohoto pohledu koberec. Pojďme se společně podívat, proč tomu tak je.

Při došlapu bosou nohou vnímáme hladké a tvrdé podlahy subjektivně chladněji než textilní podlahové krytiny, i když absolutní teplota obou povrchů je stejná. Pokud totiž cítíme teplo od nohou, navozuje to u nás celkově větší pocit tepla. Je dokázáno, že když máme teplo od nohou, tak potřebujeme v místnosti o 2 až 3 stupně Celsia méně. A právě zde nastává ten důležitý okamžik: díky příjemnému koberci, který nám teplo od nohou zajistí ze své podstaty, si můžeme dovolit snížit teplotu v místnosti, aniž bychom pocítili větší diskomfort, co se tepelné pohody týče. Zde je tedy ten bod zlomu, kdy začínáme šetřit na vytápění.

K podobnému závěru dojdeme i v následujícím příkladě. Někdy si doma zkrátka potřebujeme nebo chceme sednout na zem. Může jít o hraní si s dětmi, s domácím mazlíčkem nebo třeba jen skládání puzzlí. Uvelebit se na koberci je o tolik příjemnější než na tvrdé chladné dlažbě či plovoucí podlaze. Měkoučký koberec s dlouhým vlasem je na dotek jako pomazlení, hřeje a pocitově navíc vytváří teplo domova. V takovém případě ani není potřeba si přitápět, protože právě koberec je něco, co nám pocit tepla již vytvoří a nepotřebujeme k tomu topení.

Zároveň je potřeba zmínit poměrně výrazně nižší pořizovací cenu koberce oproti plovoucí a vinylové podlaze nebo dlažbě, které se Vám při větší ploše místnosti mohou výrazně prodražit. Rovněž pokládka zmíněných podlah si obvykle žádá zkušeného odborníka, na rozdíl od koberce, čímž se ještě dále navyšují vstupní náklady. 

Občas kolují mýty, že koberec není vhodný na podlahové topení. Většina koberců je však pro  tento typ vytápění vhodná. Odborník na podlahy Jan Král, ze společnosti Koberce K+K vysvětluje: „I v případě podlahového topení lze zvolit jako podlahovou krytinu koberec, aniž by došlo ke snížení prostupnosti tepla. Drtivá většina koberců, které se dnes vyrábí, je uzpůsobena k pokládce na podlahové topení, s odpovídající tepelnou vodivostí.“ Avšak je třeba si uvědomit, že koberce působí jako tepelně izolační materiály, což znamená, že podlaha s kobercem se zpočátku nahřívá o něco déle. Na druhou stranu se teplo v koberci drží déle a jde tedy opět o výhodnější podlahovou krytinu, než je třeba plovoucí podlaha. U koberců proto vždy hledejte symbol, který značí, že jsou vhodné pro podlahové vytápění. Jak však bylo zmíněno, tento parametr již dnes splňuje většina koberců.

A jeden praktický příklad na závěr. Porovnejme si místnost o stejné velikosti. V jedné bude laminátová podlaha a v druhé koberec. Abyste cítili stejnou tepelnou pohodu, tak s laminátovou podlahou budete topit na 21–22 °C, kdežto s kobercem stačí na 19–20 °C. Úspora za tuto jednu místnost tak bude přibližně 5 000 Kč ročně. Když se to přepočte na všechny relevantní místnosti v domácnosti, je až překvapivé, k jaké úspoře se díky koberci můžeme dostat a je škoda, že se o tom tak málo mluví.