Vynález tlakového hrnce ovlivnil vaření po celém světě. Dodnes na něj hospodyňky nedají dopustit a všichni vědí, že takové maso z papiňáku se vždy přímo rozplývá na jazyku. Stvořil ho Denis Papin, francouzský matematik, fyzik a vynálezce, který se zabýval využitím síly páry a vakua.
Denis Papin se narodil 22. srpna 1647 v Blois nedaleko Paříže. V roce 1669 podle rodinné tradice absolvoval lékařství v Angers na dolním toku Loiry. Lékařství se nevěnoval, dokonce si o něm nemyslel nic dobrého.
Léčit nebudu
„Ze zásady odmítám někoho léčit. Nemohu se přeci plést pánu bohu do jeho díla. Tělo i příroda si samy nejlíp pomohou. Kdybych zasahoval do jejich záměru, připadal bych si jako barbar, který chce kyjem opravovat porouchaný orloj.“
Vodotrysky pro Ludvíka XIV.
Není tedy divu, že hned po studiu odešel jako asistent Christiana Huygense do Paříže, kde s ním pracoval na zdokonalení vodotrysků Ludvíka XIV. Jenže jeho výbušný motor poháněný střelným prachem nefungoval a málem ohrozil krále na životě. Papin dostal padáka.
Papinův hrnec
V roce 1679 objevil vaření pod zvýšeným tlakem a zkonstruoval dodnes známý Papinův hrnec. Ten se sice při prvním předvedení před londýnskou Královskou společností roztrhl, ale když jej Papin doplnil o bezpečnostní ventil, fungoval spolehlivě. Roku 1681 na něj získal v Paříži královský patent.
Další vynálezy
Kromě Papinova hrnce popsal také princip nízkotlakého parního stroje (1690), postavil ponorný člun (1692), odstředivé čerpadlo (1698). Roku 1698 také postavil první parní čerpadlo na řece Fuldě, další sestavil v roce 1706 v Anglii. Na jeho myšlenky navázali Thomas Savery a Thomas Newcomen konstrukcí prvních parních strojů.
Smrt v zapomnění
Po návratu do Anglie se ještě nějaký čas věnoval vynálezům, ale po několika letech zemřel v chudobě. Pravděpodobně to bylo během roku 1712. Posledním dokladem o jeho životě je záznam výplaty v Královské akademii z 5. dubna 1712. Vzhledem k nulovým finančním prostředkům byl pochován do neoznačeného hrobu.