Výročí úmrtí Jana Masaryka: Sebevražda, vražda či nešťastná náhoda? Otázky se vracejí

Syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka se narodil 14. září 1886 na Královských Vinohradech. Jan Masaryk nebyl příliš dobrým studentem, učení ho nebavilo, na obecné škole měl prospěch ještě dobrý, na gymnáziu se ale jeho studijní výsledky prudce zhoršily. V roce 1906 se nedostavil k maturitě a odcestoval do USA, kde se nejprve živil jako poslíček, později pracoval ve slévárně. Jeho pracovní morálka ale byla špatná. Po večerech se proto živil hraním na klavír. Když mu byla diagnostikována mírnější forma schizofrenie, rozhodl se pro návrat do Čech.

Lehkomyslného mladíka změnila až válka. V letech 1915–1918 sloužil u 34. pěší divize rakousko-uherské armády v Haliči a v Uhrách a později v Itálii. Choval se jako disciplinovaný voják, staral se o koně a podle svých slov ani jednou nevystřelil. Válku skončil v hodnosti poručíka a obdržel stříbrnou medaili za statečnost 2. třídy. Po vzniku Československa byl po nějakou dobu „čímsi mezi ceremoniářem a otcovým prostředníkem“. 1. března 1919 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí. Celý život se pak pohyboval v zahraniční politice.

Nevyjasněné otazníky kolem Masarykovy smrti

Velký zvrat v jeho životě nastal po druhé světové válce. „Zrada“ západních spojenců v Mnichově pro něj byla obrovským zklamáním, ke změně jeho postojů přispěla i špatná zkušenost s německým sousedem a stále živé vzpomínky na německou okupaci. To vše způsobilo, že se Masaryk smířil s orientací Československa na Sovětský svaz. Stalinův nesouhlas s účastí Československa na Marshallově plánu a také nekompromisní sovětsjindežadavky se ho ale hluboce dotkly. Snažil se být loajální k Benešovi i ke Gottwaldovi, ale postupně se dostával do neřešitelné situace. Začal pomýšlet na emigraci. Byl také jedním ze tří ministrů, kterým byly komunisty v září 1947 poštou zaslány krabičky s výbušninou.

Po komunistickém státním převratu, nazývaném též Únor 1948 nebo také únorový puč, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948 v Československu, Masaryk odmítl rezignovat spolu s ostatními nekomunistickými členy Gottwaldovy vlády. A tím si nejspíš nad sebou podepsal ortel smrti. Nad ránem 10. března 1948 byl totiž nalezen mrtev pod oknem koupelny svého bytu v Černínském paláci. Díky historikovi Pavlu Žáčkovi, který před třemi lety zveřejnil na webu minulost.cz unikátní a dosud nepublikované dobové fotografie, si nešťastnou událost můžeme připomenout.

Mohlo by Vás zajímat:

Vzpomínáme na českého velikána: Sedm let od smrti Václava Havla

Sebevražda, vražda či nešťastná náhoda?

První výsledky policejního vyšetřování a verdikt zněly jasně. Komunisté se dlouho snažili přesvědčit lid o tom, že politik spáchal sebevraždu. Tomu ale nic nenapovídá. Je sice pravda, že dlouhodobě trpěl melancholií a depresemi, léčil se s nimi i v nervovém sanatoriu. V noci před svojí smrtí si ale podle komorníka Masaryk chystal projev, měl naplánované schůzky na další dny. A jako každý den ho požádal o probuzení v půl deváté. Navíc se v bytě ani nikde jinde nenašel žádný dopis na rozloučenou. Z výsledků vyšetřování, které se po letech dostaly na veřejnost, víme, že za nehty měl Masaryk zbytky omítky a na sobě pyžamo oblečené naruby. V bytě, kde žil, zachytily objektivy policejních fotoaparátů celou řadu podezřelých věcí. V koupelně se pod oknem a ve vaně našly polštáře z ložnice, na zemi se povalovaly nedopalky sovětských cigaret.

K obnovení vyšetřování došlo v roce 1968. Vnik okupačních vojsk na území republiky ho ale přerušil. V roce 1969 tak bylo předčasně ukončeno a závěr zněl „nešťastná náhoda“. Masaryk prý vypadl z okna, když kouřil cigaretu a přitom seděl na parapetu. Další vyšetřování se uskutečnilo až po sametové revoluci, v letech 1993–1996. Odborníci totiž začali upozorňovat na to, že poloha těla a jeho vzdálenost od budovy odporují verzi sebevraždy i nehody. Objevily se i teze, podle kterých se mohl Masaryk snažit před někým uniknout po římse a zřítit se.  Poslední vyšetřování se pak odehrálo v letech 2001–2003. Policisté ho nakonec pod tíhou prokazatelných důkazů uzavřeli jako vraždu. Pachatel však dodnes zůstal neznámý. Co se tehdy za okny bytu v Černínském paláci skutečně odehrálo, se můžeme jen dohadovat.

Galerie Jan Masaryk - smrt

+ 7 fotek + 8 fotek