Vyzkoušejte na vlastní oči: 60 % lidí na světě trpí oční vadou a jen čtvrtina problém řeší

Zde je výčet těch častých, ale i méně častých očních vad, které byste rozhodně neměli podceňovat.

Šedý zákal (katarakta) postihuje 40 % lidí středního a 90 % vyššího věku. Velmi často se objevuje u diabetiků, ale vzniká také po úrazu oka nebo v souvislosti s užíváním léků, zejména kortikosteroidů. Katarakta je na prvním místě mezi očními onemocněními, která způsobují snížení zraku a slepotu.

Příčiny: Metabolické změny uvnitř oční čočky, zkalení její periferní i centrální (optické) části, zvýšení její hmotnosti a předozadního rozměru má za následek pokles schopnosti zaostřit.

Projevy: Zamlžené a rozostřené vidění do dálky, citlivost na silnější světlo a zkreslené barevné vnímání, dvojité nebo trojité vidění při pohledu jedním okem.

Léčba: Šedý zákal se nedá ani zastavit, ani zpomalit. Jedinou možností obnovy vidění je operační zákrok, při kterém se z oka odstraní zkalená čočka a nahradí se čočkou umělou. Nejnovější metody v oční chirurgii využívají femtosekundové lasery, fakoemulzifikační přístroje s moderním softwarem a špičkové nitrooční čočky se žlutým filtrem chránícím sítnici. Umělá čočka je trvalou náhradou, zůstává v oku po zbytek života. Nevyžaduje žádnou údržbu ani výměnu. Odstranění šedého zákalu je zároveň příležitostí pro vylepšení zraku na blízko i do dálky a zbavení se brýlí.

Zelený zákal neboli glaukom je oční onemocnění, při kterém dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu. Tento nerv přenáší ze sítnice do mozku zrakové informace a jeho poškození má za následek částečnou nebo dokonce úplnou ztrátu zraku.

Příčiny: Degeneraci zrakového nervu způsobuje zvýšený tlak nitrooční tekutiny, který však pacient nemůže poznat. Teprve později začíná docházet k výpadkům zorného pole a k poklesu ostrosti zraku. V takovém případě však glaukomové onemocnění bývá již ve značně pokročilém stadiu.

Projevy: Glaukom se neprojevuje zakalením očních tkání, jako je tomu u šedého zákalu, jeho nebezpečí totiž spočívá v tom, že se rozvíjí zcela bez příznaků a většina pacientů nemá šanci zelený zákal sama rozpoznat. Díky včasnému zachycení onemocnění v jeho počátku lze však zhoršování zraku zabránit. Zelený zákal je rovněž zákeřný v tom, že i člověk s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít dobrou centrální zrakovou ostrost. Při dalším zhoršení nemoci může ale rychle přijít i o tento zbytek zorného pole a hrozí mu úplná slepota.

Krátkozrakost (myopie) je nejčastější oční dioptrickou vadou, která postihuje až 30 % populace. Významný nárůst případů krátkozrakosti se podle nedávných výzkumů projevuje zejména u lidí, kteří vyrůstají ve městech. Ke zrychlení vývoje krátkozrakosti dochází u dětí v průběhu školní docházky, ale i kolem dvacátého roku života, a to zejména u studentů.

Příčiny: Světelné paprsky se sbíhají před místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený, zamlžený obraz. Stálé ostření do blízka vyvolává v oku abnormální nitrooční tlak, který pak stlačuje zadní část oční koule do podlouhlého tvaru.

Projevy: Špatné vidění na dálku. Špatně rozeznáváme vzdálené předměty, citlivě vnímáme oslnění, při práci s výpočetní technikou či řízení vozidel a strojů, kdy je zraková pohoda nezbytná, je sebemenší nekorigovaná vada riziková!

Možnosti léčby: Myopie se koriguje „minusovými“ čočkami, které posunou obraz na sítnici a ten se tak stává ostrým (brýle nebo kontaktní čočky).

Mohlo by Vás zajímat:

10 způsobů, jak se zbavit pocitu, že jste k ničemu

Presbyopie (vetchozrakost) je neschopnost zaostřit nablízko, která postihuje 40 % lidí středního a 90 % vyššího věku.

Příčiny: Čočka věkem ztrácí pružnost potřebnou k tomu, aby účinkem zaostřovacích svalů měnila svůj tvar.

Projevy: Oddalování textu při čtení, až jsou jednoho dne ruce příliš „krátké“. Nevidíme dobře na jemné ruční práce, s obtížemi hledáme v mobilním telefonu. Pokud to neřešíme, trpíme bolestí hlavy, pálením očí, nadměrným slzením nebo naopak pocitem písku v očích.

Možnosti léčby: V případě oka, které vidí bez korekce ostře do dálky, představuje presbyopie brýle do blízka. Presbyopii lze korigovat nelaserovým zákrokem, při němž je do oka implantována speciální víceohnisková nitrooční čočka, která umožňuje dobré vidění do dálky i na blízko bez použití brýlí.

Dalekozrakost (hypermetropie) postihuje zhruba 10 % populace.

Příčiny: Oko je příliš krátké nebo je nedostatečná lomivost oka. Světelné paprsky se v důsledku toho sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený obraz.

Projevy: Špatné vidění na blízko. U slabšího stupně dioptrií se oko automaticky doostří. Při +0,5 dioptrie může permanentní akomodace oka způsobit ospalost či nesoustředěnost, bolesti hlavy a migrény.

Možnosti léčby: Korekce se provádí „plusovými“ čočkami, které posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými zákroky. U vyšších vad je lepším řešením nelaserový zákrok.

Astigmatismus nebo tzv. cylindrická oční vada, ve většině případů vrozená, velmi často se vyskytuje společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

Příčiny: Nepravidelný tvar oční rohovky způsobený předozadním nárůstem oka a jeho oplošťováním.

Projevy: Přivírání víček při pohledu do dálky a natáčení hlavy do určitého směru, protože obraz je na všechny vzdálenosti rozostřený, zamlžený a deformovaný, problémy s vnímáním hloubky a prostoru. Snížená zraková ostrost znemožňuje rozeznávání různých detailů. Při čtení dochází k zaměňování podobných znaků a písmen, velmi časté je zkreslené vidění při řízení auta za snížených světelných podmínek. Nekorigovaný astigmatismus mnohdy doprovází únava a bolest hlavy a také pálení a řezání v očích.

Možnosti léčby: Astigmatismus se koriguje torickými nebo cylindrickými brýlovými čočkami, které vyrovnávají nepravidelné zakřivení rohovky. Dá se napravit laserovým zákrokem, u lidí starších 40 let je vhodnější nelaserový zákrok.

Degenerace sítnice. Jedná se o genetické vrozené postižení obou očí, nezánětlivé změny na sítnici, které provází poškození nervových buněk. K degenerativním změnám může dojít také vlivem stárnutí, pak se hovoří o věkem podmíněné makulární degeneraci, která postihuje především lidi nad 50 let a je nejčastější příčinou slepoty u starších osob. Onemocnění se projevuje nenápadně – nejprve se zhorší zrak při soumraku a za tmy, vidění je zamlžené a rozostřené, barvy člověk nevnímá tak jasně jako dřív.

Příčiny: Onemocnění se projevuje zhoršením vidění při čtení do blízka, může dojít až k výpadku centra vidění, změní se i vnímání barev. Druhé oko pak bývá postiženo v průběhu několika let. Odborníci uvádějí, že tento typ makulární degenerace je způsoben nejen geneticky, ale i civilizačními vlivy a životním stylem – kouření, obezita, vysoký krevní tlak, ultrafialové záření, nevyvážená strava s nedostatkem vitaminu E.

Možnosti léčby: I přes současné možnosti medicíny na suchou formu makulární degenerace dosud neexistuje léčba, lékaři doporučují užívat doplňky stravy s obsahem luteinu, vitaminu E a zinku. Naopak vlhkou formu nemoci lze dnes ovlivnit a účinně zastavit biologickou léčbou. Léčba je bezbolestná, látka se aplikuje injekčně po předchozím znecitlivění přímo do oka.

Galerie Vyzkoušejte na vlastní oči: 60% lidí na světě trpí oční vadou a jen čtvrtina problém řeší

+ 3 fotky + 4 fotky