Hluboký pohled, exotická tvář a podmanivý hlas udělaly z herečky Jiřiny Šejbalové českou Marlene Dietrich. Muži ji milovali a ženy jí záviděly. A bylo co!
Jiřina Šejbalová (17. září 1905 – 23. srpna 1981) patřila k velké meziválečné herecké generaci dýchající svobodně a s hrdostí na své nadání. Byla jedinečná, s neopakovatelným přirozeným humorem, ale především měla neuvěřitelnou schopnost užívat si život.
Kurz rodící se divy změnil zánět hlasivek
Jiřina Šejbalová pocházela z dobré, středostavovské rodiny. Přestože rodiče byli úředníci, intenzivně se zajímali o umění a hudbu. Od mládí měla Jiřina zvonivý hlas a herecký talent, který rozkvétal na rodinných večírcích a sešlostech.
Její kroky vedly přímo na pražskou konzervatoř, kde pět let studovala operní zpěv. Poté si přidala ještě dva roky studia činohry. Prodělala však silný zánět hlasivek a ty se trvale poškodily. Zánět tak sice způsobil konec její operní kariéry, ale díky němu zase získala podmanivý až eroticky zabarvený hlas, který plně využila na divadelní půdě i před kamerou.
Z divadla Dada do zlaté kapličky
Jednou v Praze potkala své spolužáky z konzervatoře, se kterými si velmi dobře rozuměla – začínajícího avantgardního režiséra Frejku a Emila Františka Buriana. Nabídli jí angažmá v divadle DADA. Na scénu vstoupila rolí Dony Kichotky a brzy se stala jednou z hvězd experimentálního divadla.
Netrvalo dlouho a všiml si jí šéf Národního divadla Karel Hugo Hilar, který ji chtěl obsadit jako Rosalindu v komedii Jak se vám líbí. Jiřina Šejbalová ale roli odmítla, chtěla se soustředit na práci pro Buriana a jen občas v Národním hostovala v menších rolích.
Hillar se však nedal odradit a druhou nabídku už Jiřina v roce 1928 přijala. V Národním divadle našla vynikající soubor, zahrála si s Františkem Smolíkem, Hugo Haasem, Sašou Rašilovem, Ladislavem Peškem, Janem Palivcem a také Olgou Scheinpflugovou.
Femme fatale v Národním
Jiřina Šejbalová milovala diváky a dýchala pro divadlo. Naplno se její umění projevilo na konci republiky a za války. Byla velice oblíbená, měla obrovský repertoár a zahrála cokoli. Mezi její nejslavnější role patří Lady Chilterová (Ideální manžel), Dona Angele (Dáma a skřítek), Chrobačka (Ze života hmyzu) nebo Phoebe Richová (Komik).
Když vyšla na jeviště, vypadala nádherně. Na diváky nejvíce působil její dráždivě erotický hlas. I díky němu dostávala často role svůdkyň a smyslných žen. Jiřina Šejbalová sama říkala: "Andula Sedláčková hrála vždycky tu hodnou a já tu bestii, co rozvrací manželství, potom dostane přes pusu a přichází happy end."
Dračice, co si umí užívat život
Jako femme fatale se chovala i v soukromí. V období své největší divadelní slávy měla řadu mužských obdivovatelů – nejen slavní herci, ale i zápasníci, cukrovarníci, továrníci, politici – zkrátka bohatí a sliční muži. Našla sice přístav ve velmi šťastném manželství s o pár let mladším advokátem Jaroslavem Pipkem, snubní prstýnek jí ovšem nebránil vyplouvat na jiná moře.
Mezi její slavné milence patří např. Zdeněk Štěpánek, Karel Hašler, Svatopluk Beneš, Jára Kohout, Rudolf Antonín Dvorský, Rudolf Deyl, Eman Fiala a mnozí další. Její manžel jí občasné výlety do cizích ložnic toleroval, vzal si přece divadelní hvězdu.
Ženy jí záviděly
Zatímco mezi muži měla mnoho přátel, s ženami to bylo horší. Záviděly jí její krásu, přátelskost, milence, ale i vyšší honoráře.
Traduje se o ní jedna historka z řady milenců. Jednou se poškorpila se zámožným ctitelem. Na usmířenou jí přinesl rukavice z obchodu své rodiny. Ona je vzala a vyhodila s tím, že takovým obyčejným dárkem si ji neudobří. Netušila, že v každém prstu rukavice byla tisícikoruna.
Královna piva...
Jiřina Šejbalová milovala nejen mužskou společnost, ale i dýchánky a večírky, kde často zpívala zejména moderní šansony. Byla vstřícná a žádné hvězdné manýry ji netrápily. Spíše byla takový člověk z lidu, který toho hodně napovídá a rád se směje. Poklábosit k dobře načepovanému půllitru chodila až do svého konce do řady pražských hospůdek mezi obyčejné lidi. Nejraději měla ale tu U Fleků.
...i mejdanů
Mejdany pořádala také sama a to buď u sebe v bytě, nebo na své milované chalupě v Posázaví. Byla oblíbenou společnicí, člověk se s ní nenudil a vždycky měla připravené něco na zub z vlastní kuchyně.
Jezdily za ní velké kulturní osobnosti – Eduard Kohout, Vlasta Fabiánová, Otakar Nejedlý, Karel Hájek, František Hrubín či Jan Werich. Své vzpomínky na tehdejší hereckou společnost a recepty na oblíbené laskominy nakonec sepsala a v roce 1969 vydala kuchařku Vaříme na chatě. Padesátitisícový náklad byl ihned rozebrán a obří úspěch kuchařka sklidila i v polistopadové době.
NA MUŽE, SE KTERÝMI MĚLA JIŘINA ŠEJBALOVÁ ROMÁNEK, SE PODÍVEJTE DO GALERIE:
Zdroje:
Kniha Jiřina Šejbalová (J. Träger)
Kniha Divadla mladých ve dvacátých letech (J. Trojan)
Dokument Příběhy slavných – Portrét krásné Dámy (Jiřina Šejbalová), Česká televize
Jiřina Šejbalová, CSFD.cz
Jiřina Šejbalová, Wikipedia.cz