Jaký byl architektonický, urbanistický a technologický rozmach Prahy od 60. do 80. let 19. století? Jak v tomto období žili obyčejní lidé? Výstava Zlatá Praha tuto éru ukazuje prostřednictvím fotografií a obrázků ze stejnojmenného dobového časopisu a z periodik té doby, jako byly Květy nebo Světozor. V Muzeu hlavního města Prahy můžete výstavu vidět do konce března.
Druhá polovina 19. století, zejména její závěrečná třetina, byla dobou mimořádného urbanistického, architektonického a technického rozmachu Prahy, zásadní etapou její proměny z provinčního města rakouské monarchie v rušné, pulzující velkoměsto nově se probudivšího národa, oplývajícího sebevědomím a kulturní a hospodářskou silou.
Vždyť jen počet obyvatel Prahy a jejích předměstí se v průběhu druhé poloviny 19. století téměř zdvojnásobil a dosáhl dvou set tisíc. Růst počtu obyvatelstva a hospodářský rozmach si vynutily stavbu nových mostů, komunikací, moderní pouliční dopravy, železnice a železničních nádraží.
Nutnost vzdělání stále širších vrstev obyvatelstva si vynutila stavbu základních, ale i středních a vysokých škol. Rostoucí národní sebevědomí vedlo k zakládání spolků, výstavbě sokoloven a měšťanských besed, ale i radnic, peněžních ústavů a bank.
Odrazem národního sebeuvědomění byla i postupná proměna vztahu ke stavebním památkám minulosti. Symbolem kulturní síly národa se stala výstavba Národního divadla, Národního muzea a dalších kulturních zařízení, symbolem rostoucí hospodářské síly pak Velká jubilejní výstava v roce 1891.
Výstava Zlatá Praha má za cíl provést vás Prahou šedesátých až osmdesátých let 19. století a seznámit vás s jejími proměnami tak, jak byly zachyceny v ilustracích a textech v té době vydávaných českých obrázkových časopisů Zlatá Praha, Květy a Světozor.