Zpátky do lavic i kanceláří? Většina dětských očních vad se projeví až s nástupem do školy! Nástrahy na nás číhají ale i v práci

To, co fungovalo dobře před rokem, už nemusí být tou správnou volbou. U dětských očí to navíc platí dvojnásob. Zrak se totiž u nejmenších vyvíjí podobně jako jiné funkce, například pohybový aparát nebo řeč. Základem je tak naučit se rozpoznat první varovné signály, ale také naučit sebe i své děti jednoduchým návykům, jak o své oči pečovat během vyučování, při psaní úkolů nebo ve volném čase.

Záklon hlavy, psaní nosem i špatné vidění na tabuli

U dětí se vývoj dětského zraku ustálí kolem sedmého roku života. I proto se na většinu očních vad přichází až v momentě, kdy je dítě školou povinné. Mezi ty nejčastější patří například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. „Právě krátkozrakost se nejvíce rozvíjí ve školním věku. Předpokládá se, že za jejím nárůstem stojí častá práce do blízka, ať už při užívání mobilů, tabletů, počítačů, ale také při klasickém čtení. Ty děti, které špatně vidí ve škole či na televizi by měly navštívit lékaře k podrobnému vyšetření a předpisu brýlové korekce,” vysvětluje Zdeňka Wandrolová, primářka očního oddělení Slezské nemocnice v Opavě.

A jak rozpoznat, že dítě nevidí tak, jak by mělo? „Ve škole si obvykle začíná stěžovat na to, že nevidí na tabuli například při opisování zadání, doma si zase sedá blízko k televizi. Pozor je třeba dávat i při pohledu do strany, tj. na jednu stranu, nebo při záklonu hlavy, který je spojen s určitou formou úhlové odchylky při pohledu oběma očima. Pokud se v tomto věku zjistí, že jedno nebo dokonce obě oči šilhají, jsou oční cvičení velmi obtížná. Dítě nemůže samo posoudit, jak vidí, protože nemá srovnání ani zkušenost s tím, jak dobře by mělo vidět. Při psaní je patrný sklon hlavy k podložce nebo psaní nosem, kdy se na vidění podílí pouze jedno oko, obvykle to dominantní, a přiblížení se k psanému textu nebo při kreslení nějakého obrázku zvětšuje právě to, co chce dítě lépe vidět,” upozorňuje Tatjana Hošková, optometristka z FOKUS optik.

Při výběru brýlí se svěřte do rukou odborníka

Pokud vybíráte vhodné brýle pro dítě, myslete především na lehkou obrubu i kvalitní brýlová skla. V případě obrub je žádoucí zaměřit se na anatomii dětské hlavy. „Jsou to právě malé a ploché nosíky, kterých si musí být zkušený optometrista vědom. Při takovém sklonu nosu není možné, aby celá váha brýlí držela jenom na něm, ale je nutno aby se výraznou měrou podílely na stabilitě brýlí i stranice, a tak je nutné, posoudit, zda je korekční pomůcka zvolena správně. Plastové obruby jsou lehčí, neumožňují ale optometristovi ve středové části větší možnost manipulace. V tom mají zase výhodu kovové obruby,” doplňuje Martin Slaný, optometrista optik Fokus.

Co se skel týče, i zde můžete jednotlivé možnosti prodiskutovat se zkušeným specialistou. Dioptrické čočky se dají doplnit různými povrchovými úpravami. Jestliže víte, že je vaše dítě aktivní, investujte do tvrzených skel, které pomůcku ochrání před poškrábáním. K dispozici je také antireflexní úprava, jež zvyšuje propustnost čočky a zmírňuje únavu očí při nošení brýlí. Plastové čočky pro změnu disponují kvalitním UV filtrem. Ať už se rozhodnete pro cokoliv, je důležité mít na paměti, že s tím, jak dítě roste, se mění i jeho potřeby. „Dětské oči se vyvíjí v závislosti na věku, a tak je potřeba nejen jejich častější kontrola, ale také úprava korekčních pomůcek. Klidně se vám může stát, že brýle budete měnit každý rok, a tak je potřeba s tím také počítat,” uzavírá optometrista.

Nezapomeňte více mrkat, pomůže i pravidlo 20-6-20

Nejen děti, ale i dospělí se začátkem školního roku vracejí do kanceláří. A právě čas strávený za monitorem počítače, notebooku i telefonu představuje zvýšené riziko pro náš zrak. „Při soustředěném sledování obrazovky mrkneme v průměru 5x méně než obvykle. I to má vliv na vznik takzvaného syndrom suchých očí způsobujících osychání rohovky,” říká Slaný, který v tomto případě doporučuje použít oční kapky nebo umělé slzy na suché oči.

Pro zrak je obecně dobré střídání pohledu nablízko s pohledem do dálky. I proto optometristé dále doporučují využívat metodu 20-6-20, tedy po každých dvaceti minutách strávených pohledem nablízko se alespoň na dvacet sekund dívat na věc vzdálenou alespoň šest metrů. Po návratu z práce prospěje očím nejvíce pobyt na čerstvém vzduchu, ať už v podobě krátké procházky, běhu nebo jiného sportu. V případě, že u vás převládá pocit špatného vidění, na nic nečekejte a vyhledejte odbornou pomoc. Nejen oční lékař, ale i optometrista totiž dokáže odhalit veškeré refrakční vady, jako jsou krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, nebo vetchozrakost a nabídnout adekvátní řešení ušité na míru.