Monstra jsou odjakživa součástí různých pohádek, pověstí a mýtů. Mnohdy nás také straší v našich snech. Přemýšleli jste ale někdy nad jejich původem? Tuto otázku se pokusil zodpovědět tým vědců, kteří se rozhodli prozkoumat tvory z nejznámějších ság.
Na dokument Monstra a mýty se můžete podívat dnes v 13:30 na Prima Zoom. Pátrání po nejstarším monstru ze všech, drakovi, započne u archeologických vykopávek, pokračovat bude ve zlatých dolech a skončí v nitru islandské sopky. Původ vysávače koz alias čupakabry je potřeba hledat ve Střední Americe a Texasu, kde se na něj pořádají hony. A co pohádkový jednorožec? Toho zase hledají paleontologové v Kazachstánu.
Drak
Drak je obvykle zobrazován jako jakési spojení hada a ještěra. Tím, že se objevuje v nespočtu pověstí a pohádek, je jeho vzhled velmi variabilní. Také se liší počtem hlav. V Číně má drak pouze jednu hlavu, v Řecku jich má až sto. Odlišná je i jejich povaha. Asie je vnímá jako symbol moci a deště. V Evropě jsou zase představiteli zla a destrukce.
Drak ovšem není jen součástí mytologie, ale také křesťanské nauky. V Bibli představuje postavu Ďábla. Nejznámější je pasáž ze Zjevení, kdy se archanděl Michael a jeho andělé utkají s Antikristem, který má právě podobu draka. Po porážce dochází k notoricky známému svržení na zem. Z kdysi Bohem preferované nebeské bytosti se stává padlý anděl.
Čupakabra
Myslíte si, že kdybyste žili v Texasu a chovali kozy, nechali byste se také ovlivnit místními legendami o čupakabře, a proto raději seděli celé dny na zápraží s brokovnicí v ruce? Pravdou je, že místní na ně pořádají pravidelné hony. Popis tohoto bájného stvoření je více než zajímavý. Někteří tvrdí, že je to malý humanoid s černýma očima a útlou čelistí. Jiní v něm vidí lysé a těžkopádné zvíře odpovídající velikosti malého medvěda. Další mu přisuzují klokaní nohy či netopýří křídla.
V moderních dějinách se zmínka o čupakabře datuje do roku 1995. Svědectví se však neomezují jen na americký kontinent. Výskyt tvora byl hlášen i v Rusku anebo na Filipínách. V médiích se také objevily údajné mrtvoly čupakabry, záleží však na tom, zda nešlo jen o nemocemi stižené zvíře. Dozvíme se někdy celou pravdu?
Jednorožec
Jednorožec je od středověku považován za symbol síly, čistoty a krásy. V dobových bestiářích bychom našli tyto tři druhy. Monoceros je černý s ocasem jako kanec, sloníma nohama a tělem jelena či koně. Monoceros se objevil i ve staročeském Lucidáři a Kronice o Bruncvíkovi, avšak pod názvem Monetrus. Tam měl mít dokonce lidskou hlavu.
Unicornus je všeobecné známý druh jednorožce. Bílý kůň s rozštěpenými kopyty (sudokopytník) a bujnou hřívou. Uprostřed čela má spirálovitý roh. Tento tvor se často objevoval v trubadúrských písních, neboť se ke své samičce choval vždy něžně a s láskou. Posledním, a ne už zdaleka tak hezkým, je Camphurh. Obojživelný (nebo jen vodní) tvor, jenž nejvíce připomíná kozu. Zadní nohy má podobné těm kachním. I on má na čele roh, kterému jsou připisovány až zázračné účinky. Nejvíce má pomáhat proti různým otravám.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Drak, Čupakabra, Jednorožec
TV Prima: Monstra a mýty