Gérard Depardieu patří k nejznámějším francouzským hercům a proslavil se i v Hollywoodu. V poslední době na sebe ale upozorňuje spíše opileckými eskapádami a kontroverzními výroky. Dost možná za to může i jeho velmi těžké mládí.
Dětství vynikajícího herce bylo lakonicky řečeno víc než neutěšené. Dalo by se říct, že bylo jako vystřižené ze solidního dramatu. Narodil se 27. prosince 1948 v malém městečku Châteauroux. A od počátku nic nenasvědčovalo tomu, že by z něj kdy mohla být filmová hvězda první velikosti.
Otec opilec, matka bez citu
Byl třetím dítětem Anne a Reného Depardieuových a vyrůstal v proletářské rodině bez citu a lásky. Jeho otec byl věčně nezaměstnaný kovodělník, který své problémy řešil alkoholem. A to vydatně. Herec kdysi vzpomínal, že si svého otce nepamatuje jinak než opilého. A když byl pod parou, doma rozbíjel, co mu přišlo pod ruku.
Kdo by čekal, že oporou svým šesti dětem bude alespoň matka Anne, ten by se šeredně mýlil. Citu bylo v paní Depardierové, co by se za nehet vešlo. Evidentně nezvládala život v chudobě a to, že neustále jen rodila, jí také nepřidalo. Což ale není omluva pro její výchovné metody. Své děti včetně Gérarda bila hlava nehlava, výprasky byly na denním pořádku. I v tomto prostředí se ale u pozdější filmové hvězdy vyvinul cit pro krásu a umění. Ačkoli to tak zpočátku vůbec nevypadalo.
Mohl z něj být kriminálník
Ve škole zrovna nevynikal a často do ní nechodil. Doma ho ke vzdělání také nikdo nevedl, tak není divu, že malý Gérard školu opustil už v neuvěřitelných dvanácti letech. Vzdělání si pak doplnil až jako dospělý. V mládí byl Depardieu nezkrotný a jeho cesta nejdříve vedla skoro do kriminálu. Jako mladistvý vykrádal auta, nebyl mu cizí svět podsvětí. Se svými kumpány často navštěvoval podřadné bary, plné drog, alkoholu, prostitutek a neustálých rvaček, do kterých se herec aktivně zapojoval.
V té době byl častěji na policejní stanici než doma a byl považován za nebezpečného delikventa. Bůhví, co by se s ním stalo, kdyby se jednoho dne nerozhodl opustit svou partičku a vydat se na cestu napříč Francií.
Z nádraží do divadla
Stal se z něj tulák a putoval přes celou Francii. Po cestě se živil, jak se dalo. Občas se nechal najmout na drobné práce jako sezónní dělník, občas ale prostě něco ukradl, aby měl peníze na jídlo a další cestu. Dostal se až k Paříži, kde ho čekal doslova zázrak, který mu ze dne na den změnil život. Na nádraží zde potkal přítele, který studoval herectví na Theatre Nationale Populaire v Paříži. Ten ho přemluvil, aby zkusil na škole kurz herectví. Mladý Gérard vyhrál konkurs a opravdu se začal učit hrát. Pro tuláka a delikventa poměrně velký obrat.
Už tehdy udivoval všechny své profesory i studenty svým výjimečným talentem. Dokázal hrát i v mimořádně těžkých rolích, kterým mohl zpočátku jen těžko rozumět. V divadle potkal i svou životní lásku, o osm let starší Elisabeth Guignot. S tou se v pouhých devatenácti letech oženil. A navzdory skeptickým prognózám i mnohým Gérardovým milostným pletkám spolu vydrželi až do roku 1996. Tehdy se rozvedli, ale zůstali velmi blízkými přáteli.
Hvězda první velikosti
Depardieu není prvoplánovitě hezký, bývá označován za nejpřitažlivějšího ošklivého herce Francie. Jeho zjev a typický nos ho předurčovaly spíše k dramatickým rolím, které bravurně zvládal. V sedmdesátých letech hrál v malé divadelní společnosti Le Café de la Gare. Začal se ale objevovat i ve filmu, zatím v epizodních rolích, ale i tak na sebe výrazně upozornil.
Přelomovým byl pak film s nádechem skandálu Buzíci, kde si zahrál po boku dnes rovněž známé Miou-Miou. Kontroverzní snímek byl opěvován kritiky a zatracován částí Francouzů. Díky němu se z Depardieho stala doslova přes noc hvězda a od té doby se filmové role jen hrnuly. A s nimi i ocenění. Konec osmdesátých let přinesl Gérardovi filmovou slávu a od té doby byl každoročně nominován na francouzskou cenu Cézar, z nich pár nominací proměnil. Nominaci na Oscara pak získal za skvělé ztvárnění Cyrana z Bergeracu.
Bohužel v posledních letech si herec svůj národ i část světa značně znepřátelil. Kvůli milionářské dani, kterou zavedla Francie v roce 2013, vrátil herec francouzský pas a stal se z něj ruský občan. Známý je svým přátelstvím nejen s ruským prezidentem Putinem, ale i nechvalně proslulým běloruským prezidentem Lukašenkem. Kvůli tomu i svým mnoha kontroverzním prohlášením o politice nesmí herec na Ukrajinu.