Jeho jméno si většina televizních diváků nepamatuje, když se ale řekne student Peterka z Cesty do hlubin študákovy duše, každý hned ví, která bije. Jaký byl život Richarda Strejky a co po celý svůj život tajil? A proč neměl klid ani po smrti?
Profesor přírodopisu Matulka je starý mládenec, který si ani v pokročilém věku netroufá složit státnici. Myslí si, že stále nemá dostatek vědomostí, takže je rozhodnutý, že odejde do důchodu bez diplomu. Předtím se ale ještě musí vypořádat se svými žáky, kteří na něj vymýšlejí jednu klukovinu za druhou. Na film Cesta do hlubin študákovy duše z roku 1939 se můžete podívat dnes ve 20:00 na CSFilmu.
Táhlo ho to k herectví
Richard Antonín Strejka se nejprve angažoval v baletu. Jako patnáctiletý tančil v Louskáčkovi na prknech Národního divadla. Touha po herecké kariéře však byla silnější. Nejprve dostával malé štěky, v roce 1938 se však stal vyhledávanou osobou pro role sympatických mladíků. Objevil se ve slavném Kristiánovi nebo komedii Cesta do hlubin študákovy duše.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Po válce však přišlo veliké zklamání. Filmová sláva byla fuč, zbyly jen estrády nevalné kvality a politicky orientované snímky. Strejka byl pochopitelně z celé situace notně rozmrzelý. Na náladě mu ani nepřidal fakt, že po celý svůj život skrýval jedno tajemství.
Tajemství Richarda Strejky
V knize Hvězdy stříbrného plátna od Miroslava Graclíka se můžeme dočíst, že Richard Strejka celý život tajil svou skutečnou sexuální orientaci. Byl gay, takže se neoženil, ani neměl žádné děti. Nikdy to ale veřejně nepřiznal. Za okupace to bylo nepřípustné, stejně jako za minulého režimu. Na stará kolena se tak z něj stal zapšklý stařec. Nemohl říct pravdu, a navíc na něj zapomněl celý showbyznys.
Klidu se dočkal až po 22 letech
Richard Strejka zemřel 2. září 1990 v Praze. Prohrál boj s rakovinou. Do poslední chvíle o něj pečoval jeho přítel, televizní architekt Ladislav Branč. Ten po Richardově smrti žádal, aby byly jeho ostatky umístěny na Vyšehradě. Jenže řadu let se nic nedělo. Herce prý nikdo nezná...
Až jednou Strejku ve svém kalendáři pro filmové pamětníky zmínil Aleš Cibulka. Na to zareagoval Jiří Hromada, tehdejší prezident Herecké asociace, který dlouho opomíjený návrh prosadil. Richard Strejka tak našel klid až 25. dubna roku 2012, dvaadvacet let po smrti. Toho dne jeho ostatky konečně spočinuly mezi dalšími hvězdami černobílého filmového nebe na Vyšehradě...
Zdroje informací:
CSFilm: Cesta do hlubin študákovy duše