Kulový blesk: Werich odmítl roli operního pěvce, babička Jechová přinesla neherečce parádní kšeft

Akce Kulový blesk aneb dvanáctinásobná směna bytů. Zorganizovat takovou akci je úkolem pro skutečného mistra. A tím je právník Radosta v podání Rudolfa Hrušínského. Aby se v den D vše povedlo, provede ještě generální zkoušku. Objeví se však pár nečekaných problémů.

Na Kulový blesk se můžete podívat dnes ve 20:00 na Prima Max

Lapálie s obsazením operního pěvce

Pánové Svěrák a Smoljak měli jasno. Roli operního pěvce měl ztvárnit samotný Jan Werich. Jenomže musel nabídku odmítnout. Vážný zdravotní stav mu nedovolil zúčastnit se natáčení. Smoljaka to tehdy velmi mrzelo. Bral Wericha jako ozdobu filmu.

Nakonec se tedy do filmu obsadil skutečný operní pěvec, a to sice sólista Národního divadla Karel Kalaš. A volba to byla více než dobrá, umělec se zhostil své role na výbornou. Nicméně zatímco Kalaš se dožil opravdu pěkného věku (91), Werich zemřel v 75 letech.  Za dva roky od natočení filmu.

Mohlo by Vás zajímat:

Mladé víno, jeden z posledních filmů Menšíka. Před smrtí si namíchal vražednou dávku léků

Terno pro neherečku

Pro neherečku Miladu Ježkovou byl film opravdové terno. Po jejím výkonu v Kulovém blesku ji Smoljak se Svěrákem začali pravidelně obsazovat do svých dalších filmů. Prostě postava staré Jechové byla natolik dokonalá, že je přesvědčila o tom, aby jí nabídli další, a hlavně pravidelnou, spolupráci.

Přestože o svých hereckých výkonech neustále pochybovala, vždy je zvládla na první dobrou. Mohli jsme ji tak vidět ve filmech Trhák, Vrchní, prchni a také třeba ve Vesničko má středisková. Úplně první spolupráci však zažila s Milošem Formanem ve filmu Lásky jedné plavovlásky.

Mohlo by Vás zajímat:

Tajemství Josefa Abrháma ve filmu Vrchní, prchni: Fantoma restaurací vůbec neměl hrát

Jak to bylo s telefonním číslem

Vzpomínáte, když doktor Ječný, Zdeněk Svěrák, uvádí na schůzce své telefonní číslo? Nebylo to číslo, které by střelil jen tak od boku. 28 03 36. Datum narození Svěráka je 28. 3. 1936. A byla to čistá improvizace, ve scénáři byla totiž uvedena zcela nesmyslná a náhodná kombinace.

Poloilegální práce

A jak na natáčení vzpomíná herečka Daniela Kolářová? “Když na film natrefím v televizi, koukám na něj vždy až do konce. Byla to hezká práce, ale zároveň svým způsobem poloilegální. Do filmu se podařilo dostat to, co se nemělo. Nejvíce vzpomínám na mašinku se slivovicí a babičku Jechovou a její hlášku ‘směroplatný’,” zavzpomínala herečka.

“Netušila jsem, že i po čtyřiceti letech bude film stále populární. Myslím si však, že v době totality si museli tvůrci dávat větší pozor na to, aby napsali opravdu kvalitní scénář. Humor byl také v té době mnohem inteligentnější,” dodala.

Zdroj textu: čsfd.cz, Aha! Prima Max

Zdroj fotek: Prima Max