Když se řekne Alfred Hitchcock, každý si vybaví filmy jako Ptáci a Psycho. Jenomže to už je profesionální etapa Alfredova života. Jaké měl ale dětství? Jak se formoval budoucí mistr hororu? A je možné, že Psycho tak trochu vycházelo z jeho vlastního soukromí?
Sir Alfred Hitchcock byl scénárista, režisér a producent. Proslul zejména tvorbou thrillerů, které se však v jeho době řadily spíše mezi hororové snímky. Na svém kontě má více než padesát snímků, a to od němého filmu přes černobílý až po barevný. I po své smrti patří mezi nejrespektovanější profesionály ve svém oboru. Je také znám jako průkopník dějového napětí a tempa.
Osamělé dětství
K samotě byl budoucí mistr děsivých filmů předurčen už kvůli své postavě. Jako malé a zavalité dítě se nezapojoval do typicky klukovských her a raději posedával stranou a pozoroval ostatní. Kamarádů tak měl velmi poskrovnu.
Ani doma nebyl moc spokojený. Měl raději svou matku, neboť s otcem nedokázal vyjít. Ta byla povahově hodně dominantní a časem si k němu vytvořila až nezdravou závislost. Hitchcock toto později reflektoval ve svém filmu Psycho. Na motivy snímku vznikl taktéž seriál s názvem Batesův motel.
Zápletka byla jasná: matka žije se svým synem v domě nad motelem, který vlastní. Ona ráda kontroluje, on zase neumí říct ne. Když matka umře, nedokáže ji pohřbít, a tak žije s jejím rozkládajícím se tělem dál. Každý nový host v motelu je tak v nebezpečí, protože když žena rozhodne, syn se převleče do dámských šatů a jde vraždit.
Problémy v manželství
Přestože se později Alfred odstěhoval do Ameriky a jeho matka zůstala v Anglii, stále jej svým způsobem ovlivňovala. Musel na ni pořád myslet. Když ale zemřela, pohřbu se nezúčastnil. Bránila mu v tom jeho uzavřenost. Pravděpodobně by ani nedokázal vyjádřit emoce.
S manželkou Almou měl pouze jeden sexuální styk, a to za účelem zplození potomka. Pak se vše přesunulo do platonické roviny. Režisér totiž tajně vzdychal po blondýnkách, které tak rád obsazoval do svých filmů.
Snaha mu nechyběla
Hitchcock začínal ve firmě zabývající se montáží telegrafických sítí. Ve volném čase se ale věnoval malování. Když poté jeho firma začala vydávat vlastní časopis, stal se z něj výtvarník a redaktor. Jednoho dne narazil na inzerát nabízející práci ve filmové společnosti.
Samozřejmě toho hned využil a přihlásil se na konkurz. Když jej vyhrál, dali mu práci v oddělení mezititulků v němých filmech. Alfred chtěl ale jít dál, a tak se velmi snažil, aby byly výsledky co nejlepší. Když přišel s nápadem na první film, studio jej, ze strachu z možné konkurence, přesunulo do Německa.
A to bylo jenom dobře, protože Němci zrovna prožívali v kinematografii zlaté časy. Úplně první film, který obsahoval jeho “poznávací znaky”, byl Příšerný host. Muž pronásleduje jiného, aby prokázal svou nevinu. Už tehdy nesměla chybět ve filmu blondýnka.
Spící Buddha
Alfred se snažil působit důstojně, ale zároveň také svérázně. Novináře vždy přijímal pouze po jednom. Odmítal se taktéž sejít v restauraci nebo na neobvyklých místech, jako je třeba ložnice. Vždy se diskutovalo v jeho apartmá a nikde jinde.
Během natáčení byl zcela klidný. Nikdy nekřičel a vždy byl do puntíku připravený. Někdy prý předstíral, že spí, takže herci pak o něm říkali, že vypadá jako Buddha. Byl v tom ale záměr. Snažil se zjistit, jak se herci chovají, když se na ně “nedívá”.
Bylo o něm také známo, že dokázal být velmi cílevědomý a manipulativní. Každý z herců musel jet přesně dle své role, improvizace nebyla přípustná. Někdy si je také dobíral kanadskými žertíky, které měl moc rád. V soukromí se nejvíce oddával jídlu a pití. Volno trávil v luxusních střediscích, Vánoce zase ve Švýcarsku.
Na další zajímavosti a fotografie z jeho filmů se podívejte zde:
Zdroj textu: dama.cz, wikipedie, zdroj fotek: Paramount Pictures, MGM, Universal Pictures