Petr Vacek alias Tomáš Jordán je jedním z nejdéle sloužících herců v seriálu Ulice. Objevoval se tam od úplně prvních dílů, tenkrát ještě po boku Terezy Brodské, která hrála jeho manželku. Dnes je Tomáš Jordán úplně jinde, ale jedno mu zůstalo – láska k přírodě a ekologii. Jak si rozumí s Petrem Vackem a do jaké míry se musel herec své postavě přizpůsobit?
Petr Vacek je členem Rady Greenpeace ČR a pomáhá sdružení Letní dům, které pečuje o děti v dětských domovech. Podílel se také na projektu Život nanečisto, který tyto děti připravuje na samostatný, dospělý a úspěšný život.
Byť v roce 1988 nastoupil do Divadla Ypsilon, patrně nejvíc ho v polovině 90. let proslavila role Milouše v Saturninovi. Jako divadelní a filmový herec a moderátor toho ale Petr Vacek stihl o poznání víc. Letos jsme ho mohli vidět v krimi seriálu Hlava Medúzy a již šestnáctým rokem patří jako Tomáš Jordán k pilířům seriálu Ulice.
Ulici jste obětoval nebo spíš věnoval už opravdu hodně času, prakticky šestnáct let. Co vám ta doba dala a jaké byly začátky? Ulice pro mě byla takové cvičiště, protože do té doby jsem hrál především v divadle. Byla to první větší televizní příležitost a já jsem se musel mnohé věci ve velmi krátkém čase naučit. To tempo bylo neuvěřitelné, a než si to všechno sedlo, často jsme natáčeli i více než 12 hodin denně. Nebyl čas na žádné chyby. Řekl bych, že to byl takový křest ohněm pro nás všechny. Dnes už tu jsou mnozí z nás opravdu dlouho a už máme nějaké know-how, které nám umožňuje pracovat v normálním tempu. Také mě naučila klidu před kamerou a poznal jsem díky ní opravdu širokou škálu herců a ostatních televizních profesí.
Co vám naopak Ulice vzala? Musel jste kvůli ní odmítat třeba jiné role? V životě nelze stihnout úplně všechno, co bychom si přáli. Kvůli natáčení seriálu Ulice jsem mnoho projektů dělat nemohl. Ale tak už to v životě bývá, že když se pro něco rozhodnete a chcete to dělat opravdu naplno, často je to na úkor něčeho jiného.
Šel byste do takového projektu, kdybyste už měl dnešní zkušenosti z dlouhodobého natáčení? To je zvláštní otázka, když jsem z toho ještě nevystoupil. Nicméně myslím, že bych do toho určitě znovu šel. Když si nás tenkrát vybírali, tak vybírali lidi, kteří k sobě lidsky pasovali. Nemohli si dovolit, aby v dlouhodobém projektu už po pár dnech panovaly nějaké antipatie. A tak k tomu myslím přistupují dodnes. Takže já jsem od samotného začátku obklopen lidmi, se kterýma je radost pracovat.
Je nějaká jiná postava v Ulici, kterou byste si zahrál raději než tu svoji? Obecně mě spíš baví hrát role, které jsou úplně jiné než já. Jenže do role Tomáše mě obsadili právě proto, že jsme si v mnoha věcech velmi podobní. Jsem také vášnivý ekolog, takže si občas můžu i vymýšlet texty, protože vím dobře, o čem mluvím. Tomáš mě baví a rád bych zůstal u něj.
Měl se podle vás v nějaké situaci Tomáš zachovat jinak nebo by se měla jeho linka vyvíjet jiným směrem než teď? Některá rozhodnutí, která by se dala považovat za nesprávná, vedla k dramatickým situacím, ale já to vnímám tak, že se ta postava ze své podstaty jinak zachovat nemohla. V běžném životě má také každý své limity. Bavilo by mě, kdyby se Tomáš věnoval ekologii ještě víc, ale dělal by to takovým legračním způsobem. Mohl by si utahovat ze všech i sám ze sebe. Jordán by mohl být takový potrhlý vědec.
Jak se na Tomášův i váš životní styl „v zajetí” ekologie dívají kolegové? Vždycky jsem tu měl velké štěstí na herecké kolegy. Dnes je mým hlavním hereckým parťákem Veronika Čermák Macková, se kterou se mi hraje výborně. Společně si notujeme i v ochraně životního prostředí, tak se to do těch textů pořád snažíme cpát. Nemůžeme si pomoct. Tímto se za to všem divákům omlouvám!
Se kterou scénou jste měl největší problémy? Velmi náročné bylo, když jsme točili smrt Zdeňky. Přestože dlouho dopředu víte, že je to tak napsané a že nás to natáčení čeká. Přestože víte, že se ve skutečnosti nic neděje. Když to chcete zahrát dobře, tak se tomu smutku musíte poddat. A to je fyzicky vyčerpávající. Po těch dvou natáčecích dnech jsme byli vyčerpaní nejen my herci, ale i štáb.
Co byste své postavě přál? Tomášovi bych popřál, aby byl v každém záběru a aby se zjistilo, že Ulice bez Jordána nemůže existovat. Čím více Jordána, tím lépe. To by mě velmi bavilo a své postavě bych to přál z celého srdce. Vlastně bych celý seriál rovnou přejmenoval. Jordánova ulice je skvělý název pro seriál.